Jestliže je Atlantida pouhá smyšlenka, proč se jí už celá staletí stále znovu zabývá tolik lidí? Že by se Platonovi podařilo tak přesně popsat ostrovní říši? Pokud lokalizujeme super civilizaci do středomořského prostoru, přehlížíme Platonovy údaje, podle nichž měla zaniklá civilizace existovat přibližně před 12 000 lety. To v žádném případě není pravda, tvrdí kritikové, neboť v té době neexistovala žádná vyspělá kultura, která znala zpracování kovů, které vládli králové a jejíž lodě ovládaly Atlantský oceán. Věda se ptá, kde tedy zůstaly památky na Atlantidu? Existuje nějaký hmatatelný důkaz existence jedné či více vyspělých kultur před začátkem naší vlastní historicky doložené civilizace? Jsou nějaká písemná svědectví potvrzující Platonovy údaje? Možná že máme zmíněné důkazy už dávno k dispozici. Je třeba říct „možná“, protože to lze přesně ověřit jen velmi problematicky. Nejsme schopni totiž přečíst nalezené písemné znaky z šer
... Číst dále »
Existuje mnoho teorií o tom, kde se mohla potopit legendární Atlantida. Jedna z nejoblíbenějších pochází z nedávné doby. V roce 1992 vyšla kniha Atlantida — Odhalení legendy (Atlantis — Eine Legende wird entziffert). V Curychu žijící německý geoarcheolog doktor Eberhard Zangger v ní hájí tezi, že báje o Atlantidě je egyptskou verzí trojské války. Sklidil za ni jen posměch a zášť. Zangger, který studoval ve Velké Británii a Spojených státech, se v těchto zemích těší pověsti génia a je považován za „Einsteina antiky“. Když však se opovážil porovnat Tróju s Atlantidou, vyvolal v archeologickém cechu pořádný rozruch. Protože se z něj stalo „zlobivé dítě archeologie“, kolegové mu dosud úspěšně brání v tom, aby si ověřil své teze. Zdá se však, že nejnovější výzkumy mu dávají zapravdu přinejmenším v několika bodech. „Vše, co je příznačné pro Atlantidu, je doloženo také pro Tróju,“ říká Zangger. Jsem pevně přesvědčen o tom, že se v
... Číst dále »
Nález ženské bysty v Elche v roce 1897 vyvolal rozruch jak v řadách učenců, tak i laiků. Známé torzo sochy bylo krátce po svém objevení nazváno „Dáma z Elche“ a bylo vytvořeno v neznámém antickém stylu. Poblíž místa nálezu však nebylo nic, z čeho by se dalo usuzovat na dobu vzniku: žádné zbytky hrobu, žádný chrám, žádné sídliště. Doplňky ženské sochy se nepodobají ničemu, co bylo v módě v dobách antického Říma ani v mnohem pozdější západogótské říši. Socha je dávána do spojitosti s Kartaginci a s bájemi opředenou Atlantidou. Podle slohu by mohla pocházet ze 4. nebo 5. století př. n. l., tedy z období, kdy se Kartaginci usazovali ve Španělsku. Dáma z Elche vypadá jako mírně zmrzačelá. Nebo její nezvyklé držení těla způsobují těžké ozdoby? Vzadu na soše se nachází podivný otvor. Neví se, k čemu sloužil. Že by k zavěšení sochy? Ukrývala se v něm nějaká svátost? Na žádnou z těchto otázek se dosud nepodařilo najít odpověď. V současné d
... Číst dále »
Vraťme se zpátky k mýtu o Atlantidě. Pokud věříme Platonovi, byla Atlantida větší než Malá Asie a obývaná část severní Afriky dohromady. Ostrov měl ale klesnout ke dnu během jednoho dne a jedné noci. Ke katastrofě mělo dojít 9000 let před dobou, kdy žil Solón. Můžeme považovat za platný Platonem uváděný okamžik zániku Atlantidy? Nebo je třeba přistupovat k jeho údajům obezřetně? Geologové a geofyzikové, kteří v posledních desetiletích důkladně prozkoumali moře, nenašli žádný důkaz, který by potvrzoval, že se dno Atlantského oceánu v posledních milionech let nějak významně změnilo. Proto se zřejmě nemohl ve sporné oblasti v geologicky tak krátké době potopit žádný velký ostrov. Již v roce 1947 prohlásil švédský oceánolog Hans Petterson: „Platonova Atlantida v Atlantském oceánu je geologická mrtvola.“ Ostrovy jako Azory nebo Kanáry nejsou pozůstatky nějakého prakontinentu, nýbrž je z mořského dna vyzvedly erupce podmořských s
... Číst dále »
Mýtus o potopené Atlantidě je snad nejznámější na světě. Existují ještě jiná bájemi opředená místa tohoto druhu? Dochované prameny o tom skutečně hovoří, byť nejsou nezpochybnitelné. a právě z oblasti, v níž před pradávnem zmizel božský král Viracocha — v Tichém oceánu. V 19. a 20. století věřili někteří vědci, že muselo jít o tajuplné království jménem Mu. V roce 1926 uveřejnil v Indii žijící Brit, plukovník James Churchward, výsledky své celoživotní výzkumné práce v knize Ztracený kontinent Mu (The lost Continent of Mu). O mediální rozruch měl postaráno, vždyť tvrdil, že má pádné důkazy o tom, že v Pacifiku kdysi byl potopený kontinent Mu. Biblický příběh stvoření, prohlašoval dále Churchward, nepochází od národů na březích Nilu nebo Eufratu, nýbrž z Mu, pravlasti všeho lidstva. Churchward tvrdil, že ho jeden starý asijský kněz naučil překládat hieroglyfy v archaické řeči Mu vyskytující se na kamenných tabulkách nalezenýc
... Číst dále »
Atlantidou se dosud důkladně zabývalo mnoho badatelů, jedni bájivěji, jiní seriózněji. Otázka pravdivosti Platonových textů je stále ještě otevřená. Jedním z těch, kteří poctivě usilovali o vyřešení záhady, byl vídeňský inženýr Otto Heinrich Muck (1892–1956). Vážený badatel a vynálezce pracující pro přední průmyslové firmy (2000 patentů) znovu oživil Donnellyho hypotézu o Atlantidě a pokusil se podpořit ji vědeckými argumenty. Výsledkem byla jeho kniha Vše o Atlantidě, která byla vydána v roce 1976, tedy až dvacet let po jeho smrti. Experti mnohé z Muckových teorií zpochybňují, ale i jeho kritikové připouštějí, že předložil fascinující souvislosti týkající se prastaré záhady potopeného kontinentu. Když už to nejsou žádné důkazy, pak alespoň jde o vzrušující indicie, které Platonovu zprávu podporují nebo jí přinejmenším neodporují. Jeden záchytný bod: Jezera Sete Cidades (Sedm potopených měst) u Sao Miguel na Azorských ostrovech le
... Číst dále »
Je Atlantida pouhá fikce? Proč se potom lidstvo od dob Platona stále znovu zabývá tímto tématem? Že by to byl výraz romantické touhy po ztraceném ráji? Stesk po mateřském klíně všech kultur a vzpomínka na něj? O Atlantidě bylo dosud napsáno téměř třicet tisíc knih obsahujících ty nejprotikladnější teorie. Ve středověku významně poznamenaném křesťanstvím, upadla ostrovní říše v zapomnění; až za renesance se znovu dostala do povědomí Evropanů. V této epoše se opět četly klasické antické texty, především pak v Itálii. Mnozí učenci z minulosti i současní badatelé se domnívají, že Atlantida leží v místě, o němž se zmiňuje Platon ve svém příběhu. Už samo jméno totiž jasně ukazuje, že legendární zem je třeba hledat v Atlantském oceánu. Jezuitský páter Athanasius Kircher, jehož dílo Mundus Subterraneus vyšlo v roce 1664, se domníval, že poznává v atlantských Azorských ostrovech vrcholek potopeného kontinentu, a nakreslil na svou dobu neuv
... Číst dále »
Existovala Atlantida doopravdy? Pokud ano, pak by se měly někde najít stopy této bájemi opředené kultury — ale kde? Dodnes se pokoušely stovky vědců rozluštit hádanku zvanou Atlantida. Zatím marně. Hlavní problém tkví v tom, že jediný „svědek“ Platon je už hezkou řádku let (přesněji 2349 let) po smrti. On sám nikdy Atlantidu neviděl, ale dodnes se těší pověsti skvělého filozofa. Z jeho zprávy nepochybně plyne, že považoval Atlantidu osobně za historicky doloženou. Ve svých dialozích čtyřikrát důrazně opakuje, že zmiňovaný ostrov není smyšlenka, neboť o něm slyšel od svého děda. Ten se o Atlantidě zase dozvěděl svého času od svého předka Solóna, který byl v Egyptě. Autor výslovně ujišťuje čtenáře, že tyto informace pocházejí z posvátného města Sais (Saj). Platon proto jen reprodukuje to, co vypověděl o Atlantidě Solón. Solón zase našel příslušnou zprávu na jedné stéle v sajském Neitině chrámu a opsal ji v podrobnější verzi z jedné
... Číst dále »
Co si myslíte o Atlantidě? Že jde o prastarou báj, nebo o dochovaný záznam skutečnosti? Již více než sto let se badatelé, spisovatelé a laikové zabývají legendou o potopeném kontinentu, o němž nikdo neví, zda skutečně existoval. Jedni se domnívají, že pozůstatky zaniklého zlatého města se nacházejí na Helgolandu, druzí věří, že Atlantidu je možné umístit na Kanárské ostrovy nebo chtějí hledat její pozůstatky v pověstném Bermudském trojúhelníku, jiní zase považují příběh o Atlantidě prostě za smyšlenku. Je možná těžké si představit, že přibližně před 11 500 lety existovala úžasně vyspělá kultura. Prehistorikové se domnívají, že dějiny lidstva začaly před necelými 5000 lety, tedy někdy v roce 3000 před Kristem. Z dřívějších časů známe stěží něco víc než to, co se uvádí v bibli a jiných náboženských knihách. Existují ale historické záznamy, které se odvolávají na události, které se odehrály kolem roku 9500 př. n. l. Nepocházejí jako
... Číst dále »
