Je Atlantida pouhá fikce? Proč se potom lidstvo od dob Platona stále znovu zabývá tímto tématem? Že by to byl výraz romantické touhy po ztraceném ráji? Stesk po mateřském klíně všech kultur a vzpomínka na něj? O Atlantidě bylo dosud napsáno téměř třicet tisíc knih obsahujících ty nejprotikladnější teorie. Ve středověku významně poznamenaném křesťanstvím, upadla ostrovní říše v zapomnění; až za renesance se znovu dostala do povědomí Evropanů. V této epoše se opět četly klasické antické texty, především pak v Itálii. Mnozí učenci z minulosti i současní badatelé se domnívají, že Atlantida leží v místě, o němž se zmiňuje Platon ve svém příběhu. Už samo jméno totiž jasně ukazuje, že legendární zem je třeba hledat v Atlantském oceánu. Jezuitský páter Athanasius Kircher, jehož dílo Mundus Subterraneus vyšlo v roce 1664, se domníval, že poznává v atlantských Azorských ostrovech vrcholek potopeného kontinentu, a nakreslil na svou dobu neuvěřitelně přesnou mapu Atlantidy. Ta byla zprvu vytvořena ve stranově obrácené podobě. Pro vědu zůstává záhadou, jak se Kircher dostal ke svým poznatkům. Badatelé v nejnovější době zjistili, že mezi různými stanovišti s metafyzickým významem vládnou určité matematické vztahy. Podle toho by se mohl skutečně v daleké minulosti ukrývat jediný zdroj vysvětlení, z nějž vychází veškeré vědění o svaté trojici geometrie, matematika a metafyzika. Existovalo na zemském povrchu centrum vyzařující jemné energie, které zasvěcenci dokážou dodnes rozeznávat a používat? Z rozsáhlých matematických výpočtů v každém případě plyne, že zmíněná data pocházejí z oblasti Azor. Zjištěné souřadnice se do značné míry shodují s daty, která Kircher stanovil pro zaniklý kontinent. Kritikové namítají, že Atlantský oceán byl důkladně prozkoumán. Geologové a geofyzikové poukazují na fakt, že dosavadními výzkumy se nepodařilo objevit nic, co by naznačovalo, že by se dno Atlantiku v posledním milionu let nějak nápadně změnilo. Z toho plyne, že by zde před relativně krátkou dobou — z geologického hlediska — zanikl nějaký ostrov. Ani toto zjištění ovšem neotřáslo hledači Atlantidy. Mezitím byla bájná země lokalizována na více než padesáti místech po celé zeměkouli, jako např. v Severním moři u Helgolandu, na Bahamách a na Srí Laňce, stejně jako v Íránu, na Sahaře či na Kavkazu. Atlantida se předpokládá dokonce i na tak scestných místech, jako je Východní Prusko, Sibiř, jižní Afrika, Nigérie, Venezuela, Švédsko a dokonce i Antarktida. V roce 1998 se objevila teorie, že tekuté zemské magma kdysi způsobilo, že se celý kontinent přemístil ze své původní polohy před Gibraltarem a odplul o několik tisíc kilometrů dál na jih — a nakonec se z něj stal světadíl, který dnes nazýváme Antarktidou. Je zjevné, že fantazii se meze nekladou. Pátrání začalo už v antice. Pročtěte si stručný přehled některých pokusů, jež se řídily všechny společným mottem: „Pokud tento ostrov opravdu existoval, pak se musí také najít.“ • 300 př. n. l. Krantor ze Soloi, člen Platonovy akademie v Aténách, odjíždí do egyptského města Saj, aby na místě ověřil Platonovy údaje. V Neitině chrámu stojí podle jeho zprávy „sloupy“ s vyrytými texty o Atlantidě. • kolem 50 n.l. Plinius Starší se poprvé pokouší o lokalizaci Atlantidy. Spojuje ji s jihošpanělskou obchodní metropolí Gadesem (dnes Cádiz). • 1475 Renesanční kartograf Toscanelli zhotovuje podle Platona mapu světa, na níž jsou vyznačeny četné velké ostrovy v Atlantiku. Kolumbus používá tuto mapu, když se plaví do Ameriky. • 1530 Lékař a humanista Girolamo Frascatoro ztotožňuje nově objevený americký kontinent s hlavní zemí Atlantidy (v tomto případě nepotopenou). • 1638 Britský lord-kancléř Francis Bacon předpokládá Atlantidu v Brazílii. • kolem 1700 Rektor univerzity ve švédské Uppsale Olof Rudbeck soudí, že jeho domovské město založili Atlanťané. Považuje Góty za potomky atlantské rasy. • 1779 Teoretik Francouzské revoluce Jean Sylvain Bailly vyzvedává Sibiř jako „kolébku kultury“ a spojuje ji s tradicí Atlantidy. • 1803 Napoleonův důstojník Bory de St. Vincent vykládá ve své knize Dějiny a popis Kanárských ostrovů zmíněné ostrovy jako pozůstatky zaniklého ostrovního kontinentu. • kolem 1870 Dobrodruh a archeolog-amatér Augustus Le Plongeon spatřuje v Mayích z Chichén Itzá potomky Atlanťanů. Následují amatérské vykopávky v Mexiku. • 1922–1926 Německý archeolog Adolf Schuten vede výkopové práce u ústí jihošpanělské řeky Guadalquivir. • kolem 1930 Historik starověku Robert Graves se domnívá, že Atlantida se nachází v Libyi u „Tritonova jezera“, rozlehlé slané laguny, která vyschla před 5000 lety. • 1931 Nacisté zneužili beze stopy zmizelý kontinent ke svým cílům. Obdivovatel Hitlera Heinrich Puder prohlašuje Helgoland za místo, kde se nacházela — Arijci obývaná — Atlantská říše. Nejvyšší velitel SS Heinrich Himmler později nařizuje provést u ostrova podmořská měření. • 1935 Prezident národně socialistického spolku „Deutsches Ahnenerbe“ Hermann Wirth umísťuje Atlantidu do severních arktických oblastí — do Grónska. • 1939 Řecký archeolog Spyridon Marinatos spojuje Atlantidu se zánikem mínójské kultury. Pohromu prý způsobil — historicky doložený — výbuch sopky Thera na Santorinu v roce 1450 př. n. l. Domněnku prověřuje několik výprav, mj. expedice oceánologa Jacquesa Custeaua. • 1953 Z paluby přestavěného kutru se spouští do moře u Helgolandu německý vědec doktor Jürgen Spanuth, aby hledal stopy bájného města Basileia (= Atlantis). • Kolem roku 1970 Hned několik autorů, mezi nimi Američan Charles Berlitz, tvrdí, že Atlantida byla v Karibiku (Bermudy, Bahamy). Domnělé artefakty pod mořskou hladinou však skeptikové označují za přírodní horninové formace. • 1984 Sovětské výzkumné lodě „Vutjas“ a „Rift“ zkoumají podmořskou horu před Gibraltarským průlivem Mount Ampére — bezvýsledně. • 1986 Výzkumník a profesor fyzikální chemie a archeologie Helmut Tributsch věří, že našel v jižní Bretani na ostrově Gavrinis důkazy potvrzující Platonovo líčení, podle nějž byl ostrov „větší než Libye a Asie dohromady“. Jeho závěr je překvapivý. Tímto ostrovem je Evropa! • 1991 Opíraje se o staré ságy interpretuje finský historik Igor Boch Atlanťany jako jakýsi „národ mrazu“, který na konci poslední ledové doby slezl z tajících ledovců. Bochova etymologická odvozenina zní: Atlantis = Altlandis = All land is ice. • 1992 Geoarcheolog doktor Eberhard Zangger poprvé učinil rovnítko mezi Atlantidou a Trójou. Podle něj se za Platonovou zprávou o Atlantidě skrývá zkreslená vzpomínka na trojskou válku. • 1998 Britský plukovník John Blashford-Snell, zakladatel jihoanglické „Scientific Exploration Society“ zahajuje výpravu k jezeru Titicaca. V napodobenině rákosové loďky Tiwanaků urazil po řece Desagudero tři sta kilometrů až k jezeru Poopó. Podle jeho teze vyhynulý indiánský kmen Tiwanaků ještě jako Atlanťané provozoval kdysi z And transkontinentální lodní dopravu a jejich lodě doplouvaly až do Egypta. Ještě je třeba se zmínit o knize, která spustila rozruch kolem Atlantidy. Mám na mysli bestseller Svět před potopou poprvé vydaný v roce 1882, jehož autorem je Ignatius Donnelly (1831–1901). Americký badatel v něm sepsal třináct tezí, které jsou dodnes považovány za jakýsi standard pro hledače Atlantidy. 1. Kdysi ležel v Atlantském oceánu naproti ústí Středozemního moře velký ostrov. Byl to pozůstatek atlantské pevniny a v antice byl znám pod jménem Atlantis. 2. Platonův popis ostrova není založen, jak se mnozí domnívají, na smyšlené báji, nýbrž na historických skutečnostech. 3. Atlantida byla místem, kde se člověk poprvé vyvinul z barbara v civilizovaného tvora. 4. Během staletí vznikla mocná říše, jež se rozprostírala až k pobřeží Mexického zálivu, Mississippi, Amazonce, tichomořskému pobřeží Jižní Ameriky, Středomoří, západnímu pobřeží Evropy, Černému moři a Kaspickému moři a byla hustě osídlená civilizovanými národy. 5. Atlantida byla předpotopní svět — rajská zahrada, zahrady Hesperidek, Elysion, Alkinoosovy zahrady, Mesamphalos, Olymp řeckých bohů, Ásgard staroislandské Eddy. Tyto antické tradice reprezentují univerzální odkaz velké země, v níž rané lidstvo žilo šťastně, v klidu a míru po celá staletí. 6. Starověcí řečtí a féničtí, hinduističtí a severští bohové nebyl nikdo jiný než králové, královny a hrdinové Atlantidy. Skutky, které jim mytologie připisuje, jsou vybledlé vzpomínky na skutečné historické události. 7. Egyptské a peruánské mýty lze odvodit z původního atlantského kultu uctívání slunce. 8. Nejstarší kolonie Atlantidy se nacházela patrně v Egyptě. Staroegyptská kultura byla věrným obrazem atlantské kultury. 9. Nástroje a ostatní přístroje bronzové doby pocházejí původně z Atlantidy. Atlanťané navíc jako první zpracovávali železo. 10. Fénická abeceda, základ všech evropských abeced, pocházela z atlantského systému písma, jež se dostalo z Atlantidy až ke středoamerickým mayským kmenům. 11. Z Atlantidy pocházejí jak árijské, popř. indogermánské, tak také semitské a možná i praaltajské národy. 12. Atlantida byly zaplavena při velké přírodní katastrofě a potopila se do moře i s obyvateli až na nejvyšší horské vrcholy – dnešní Azorské ostrovy. 13. Některým obyvatelům se podařilo zachránit na lodích a vorech a přinesli národům na východě a západě zvěst o této hrozné katastrofě. Legenda o potopě Starého i Nového světa se dochovala až do dnešní doby. Donnelly svou teorií rozvířil diskusi nepředstavitelných rozměrů. Dnes víme, že mnohé z jeho údajů jsou založeny na nedostatečných informacích. Geologové a oceánologové vylučují, že by Atlantida byla kdysi spojovacím mostem mezi Evropou a Amerikou. Přesto nelze zavrhnout všechny Donnellyho teze.Vždyť třeba tvrdí, že některým obyvatelům se podařilo po zániku ostrova zachránit v lodích a doplout do Ameriky a jinam. Kultury Toltéků, Aztéků, Mayů a dokonce i Egypťanů byly ovlivněny Atlanťany. Badatelé, kteří i nadále předpokládají, že pozůstatky zaniklých kultur se nacházejí v Atlantiku, poukazují na nápadné jazykové shody mezi Aztéky a Egypťany. Oba národy také mají společné rysy, které se projevují ve stavbě pyramid, v kultu mrtvých, balzamování a podobnosti archeologických nálezů. Faktem je, že v dochovaných aztéckých pramenech se hovoří o hornatém ostrově ležícím v moři jménem Atzlan. Podle legendy býval tento ostrov zemí, z níž vzešly středoamerické indiánské kmeny. Když si prostudujeme různé mytologie našeho světa, nalezneme rovněž narážky na předpotopní zmizelý ostrov nebo zaniklou civilizaci. Atlantida je zřejmě Antilha u Féničanů a Kartaginců, Amenti u Egypťanů, Araliu u Babyloňanů, Avalon u Keltů, Atarantes u Berberů, Atalaya u Guanchů na Kanárských ostrovech, Atalaintika u Basků nebo Atlan u Mayů. Je podobnost výrazů uvedených v tomto seznamu se jménem Atlantida opravdu čistě náhodná?
