Náš vyvíjející se vesmír má ctyri základní složky: hmotu, zárení, prostor a cas. Všechny tyto složky mohou být mereny s velkou presností. Merení casu
Každý opakující se jev muže být použit k merení uplynulého casu. Príroda dala už našim predkum tri úkazy, podle nichž lze merit cas:
Jeden den (perioda strídáni svetla a tmy) je dána rotací Zeme kolem své osy. Slunecní den trvá asi o 4 minuty déle než jedna otácka vzhledem ke hvezdám. Stred slunecního disku (skutecného Slunce) se pohybuje po ekliptice s promenlivou rychlostí – rychleji v zime, pomaleji v léte. Proto byl astronomy zaveden pojem „fiktivní Slunce“, které se pohybuje po rovníku s konstantní rychlostí. Myšlené Slunce a skutecné Slunce se potkávají jednou rocne v bode jarní rovnodennosti.
Jeden obeh Mesíce kolem Zeme (= synodický mesíc) je používán jako mesíc a jeho ctvrtina je týden. Mesíc v první ctvrti, celý Mesíc a Mesíc v poslední ctvrti je viditelný pro každého a odkudkoli a casový interval mezi fázemi je s
...
Číst dále »