V učebnicích se dosud tvrdilo, že první písemné znaky zavedli Sumerové kolem roku 2600 př. n. l. Přesná doba vzniku písma ale byla vždy sporná. Dlouho se diskutovalo o tom, zda Egypťané převzali písmo v podobě známých hieroglyfů z Mezopotámie, dnešního Iráku. Nové nálezy zpochybňují prvenství Sumerů a citelně otřásají dosavadním obrazem královských seznamů včetně jejich datace. Mohou za to nejnovější nálezy v Abydu, Mekce starověkého Egypta. Archeologové tam „zajistili“ zmínky o dosud neznámých faraónech, jakož i doklady prvního písma. „Nálezy v Abydu posunuly hlouběji do minulosti předěl mezi historií a prehistorií,“ prohlašuje vedoucí vykopávek, profesor doktor Günter Dreyer. Zvlášť významný je objev jedné vládnoucí linie, tzv. „nulté dynastie“, jejíž vláda sahá až do období kolem roku 3300 př. n. l. Tím se počet 31 egyptských dynastií rozšiřuje o jednu. Teprve další vykopávky musejí objasnit, zda je skutečně ze všech první. Na
... Číst dále »
S datováním dynastií egyptských faraónů není něco v pořádku. Podle dochovaných egyptských a řeckých podkladů se má první egyptský král jmenovat Menej (Meni). S jeho jmenovitým uvedením a s uvedením 1. dynastie začínají královské seznamy. Menej údajně kolem roku 2920 př. n. l. vysušil území Memfisu a změnil tok Nilu, protože tam mělo být vybudováno centrum hlavního města Egypta. Tyto údaje převzala egyptologie ze spisů starověkého řeckého historika Herodota. Ten však ve své zprávě uvádí ještě další pozoruhodná data. Říká, že Menej byl první lidský král Egypta, který nastoupil po božských dynastiích. a dále se dočteme: „Po Menejovi následovalo tři sta třicet králů, jejichž jména mi kněží předčítali z nějaké knihy.“ To je zvláštní. Změna toku Nilu a jméno zapadají do časového schématu. Naproti tomu uvedených tři sta třicet králů nikoli, a proto jsou ignorováni. Herodotos také píše, že faraón jménem Chufu (Cheops) nechal vybudovat ... Číst dále »
Naše doba se vyznačuje touhou poznávat a objevovat. Přesto se z nevysvětlitelných důvodů (nebo možná přece jen záměrně!) zatajují záhadné nálezy, které horliví badatelé vyhrabali z pouštního písku. Tyto exponáty nalezené v chrámech a pohřebních areálech ozřejmují, že nejsou rozluštěna zdaleka všechna tajemství starých Egypťanů. Je známo, jak vyráběli z hlíny cihly, ale příslušní historikové se snaží rozlousknout tvrdý oříšek, když chtějí přijít na kloub tomu, jak faraónští řemeslníci tkali ze lnu a vlny nejjemnější látky nebo jak opracovávali nejtvrdší kámen. Co s artefakty, které prokazatelně existují, ale nehodí se do běžného vědeckého dogmatu? Je pravdivý učený názor, podle nějž stojí vědění dávné doby mnohem níž než to, jež jsme si osvojili my dnes? Obrazně by se dal tento předsudek obrazně připodobnit k hoře, na jejíž špici trůní naše věda 21. století, zatímco učenci z předvčerejších dní se nacházejí víceméně na jejím úpatí.
... Číst dále »
Prastaré zdivo ukrývá nejedno netušené tajemství. Zvláště pak, když jde o věkovité zdi pyramid. Vychází z nich podivná síla. Bohům budiž dík za to, že toto účinné záření není škodlivé. Právě naopak. Dnes už víme, že každou pyramidu obklopuje magnetické pole. Díky svému tvaru je schopna vázat kosmickou energii se zemským magnetismem, jak vysvětluje Paul Liekens ve své knize Die Geheimnisse der Pyramiden-Energie (Tajemství energie pyramid). Pyramidy přijímají světelnou a vesmírnou energii, shromažďují ji jako jakýsi akumulátor a následně ji vyzařují do okolí. Je to léčivá síla, kterou může využívat každý. Esoterické obchody rozpoznaly tržní mezeru a nabízejí hotové modely pyramid zhotovené z různých materiálů a v různých velikostech, určené k meditačním účelům. Co je zvláštního na léčivé síle pyramid? Uzdravuje prý nemocná zvířata, jejím působením se lépe daří rostlinám, ovoce a zelenina se zachovají déle čerstvé a voda se nezkazí d
... Číst dále »
Podle starých lidových pověr vyskytujících se v mnoha kulturách přebývají v temnotě noci a na určitých místech nadpřirozené bytosti, jež fascinují a budí hrůzu zároveň. Jde o celé vojsko strašidel, přízraků, démonů, ďáblů a neviditelných postav. Přisuzují se jim tajemné síly. Pouhá pověra? Nebo jsou tyto síly schopny dosáhnout ďábelského účinku, když se poruší jejich klid, jak to stále znovu dosvědčují dějiny? Člověk začne věřit v nadpřirozeno, když si přečte novinové titulky jako třeba 12 mrtvých výzkumníků — kletba mayského boha? Tuto otázku položil jeden německý deník hned na své titulní straně. Co se stalo? V Mexiku zemřelo dvanáct badatelů-amatérů, když se vypravili do jedné mayské jeskyně. Tajuplná sluj se nachází stranou slavných chrámových ruin Bonampaku na jihu Mexika. Na stěnách jsou cenné malby původních obyvatel Mayů. Jeskyně leží skrytá v pralese a domácí vědci o ní hovoří jako o tajném tipu. Jenže po jejím obj
... Číst dále »
Z Egypta faraónského období se nám zachovaly nejstarší formy „černé magie“. Magická umění tam provozovali vyvolení kněží a brali je velmi vážně i prostí lidé. Stačí pohlédnout na nepřeberné množství amuletů a předmětů na ochranu proti čárám, jež lze obdivovat v muzeálních vitrínách, a musí nám být jasné, že kouzelnictví a magie byly ve starém Egyptě jako doma. Magie sloužila jako obrana a ochrana. „Bohové dali lidem kouzla jako zbraň, aby se mohli chránit před neštěstím,“ říká se v jednom starém hieroglyfickém textu. Používala se zaklínadla, která měla zabránit tomu, aby obrazy nebezpečných bytostí náhle neobživly. Proto byly v hieroglyfickém písmu určité symboly jako lvi nebo hadi zbaveny nějaké části těla, aby byly neschopné života a tedy neškodné. Podobně tomu bylo s vyobrazeními bohů. Bohové byli popsáni zaklínadly působícími proti cizím mocnostem. Magie, mystéria a alchymie, to vše bylo jako tajné umění postaveno do služeb st
... Číst dále »
Ezoterikové považují prostory uvnitř Chufuovy pyramidy zatvrzele za náboženská kultovní místa. Jeden z nejznámějších obhájců této teorie Paul Brunton líčí ve své knize Záhadný Egypt své zážitky z příšerné noci strávené ve Velké pyramidě, kdy se údajně setkal s duchy zesnulých veleknězi a monstry obývajícími staroegyptské podsvětí v Královské komoře. Existují hlasy duchů? Výzkumníci paranormálních jevů znají zvuky, hlasy a tóny, produkované nadsmyslovým způsobem, které se podařilo nahrát na magnetofon. Vyluzují tyto zvuky zemřelí lidé? Je možné pro to najít fyzikální nebo technické vysvětlení? Kdo to takto „mluví“? Spirituální bytosti? Otázka, kdo nebo co vyvolává strašidelné tóny, se objevuje také v souvislosti se starověkými egyptskými monumenty. Když jsem pobýval v zemi faraónů, vždy jsem žasl nad dvěma obrovskými sochami nacházejícími se na západním břehu Nilu naproti Luxoru. Tyto kolosy stojí osamoceně v thébské poušti,
... Číst dále »
Fantastickou teorii nám nabízejí inženýr a spisovatel narozený v Egyptě Robert Bauval a známý anglický badatel Graham Hancock. Podle jejich přesvědčení je sfinga pozůstatek neznámé vyspělé kultury z šerého dávnověku. Podporují své tvrzení počítačovými podklady, které ozřejmují, že sfinga je precizně ztvárněna podle astronomických aspektů. Vhodná data ovšem nespadají do doby kolem 2500 let před n.l., nýbrž až do období kolem 10 500 př. n. l. Rekonstrukce a výpočty se úžasně přesně shodují s prorockými záznamy jasnovidce Edwarda Cayceho. V uvedené epoše musel strážce pyramid nasměrovaný přesně na východ v okamžiku jarní rovnodennosti hledět na svůj pandán na obloze — na souhvězdí Lva. Z dalších výzkumů plyne, že hlava sfingy je zachovalejší než tělo a je v poměru k ostatním částem poměrně malá. Bauval a Hancock tvrdí, že postava původně také měla lví hlavu vhodnou k tělu, ale ta kvůli prudkým lijákům ke konci ledové doby zvětrala. K
... Číst dále »
Každý, kdo přijede do Egypta a ocitne se mezi pyramidami v Gíze, uvidí ze všeho nejdřív umělecké dílo, které jako by střežilo coby kamenná výstraha všechny faraónské stavby — sfingu. Kdo ale postavil tohoto obrovského kamenného lva s mužskou hlavou? Kdy k tomu došlo a proč? Velké zmatky panují už ohledně pohlaví této obojetné bytosti. Jak je to správně, je to ta sfinga, nebo ten sfinga? Obojí je možné. Původně byl použit řecko-latinský výraz pro lvici s hlavou ženy, která prý pobývala poblíž Théb a sežrala každého pocestného, když nedokázal uhádnout její hádanku. Teprve Oidipus podle legendy dokázal „strašlivou sfingu“ porazit. Sfinga v Gize má však mužské rysy, proto se jí také říká „androsfinga“ — sfinga-muž. Třebaže se „strážci pyramid“ momentálně nevede příliš dobře — jeho zchátralý stav si vyžaduje drahou renovaci — záhad nabízí stále dost. O nos přišla sfinga už před několika staletími, kdy jí ho někdo nechtě urazil, nebo —
... Číst dále »
Není sporu, že ve starém Egyptě museli působit geniální architekti, před jejichž uměním by měli smeknout dokonce i současní stavitelé. Dnes jsme spokojeni, už když se u různých budov jednotlivé konstrukční díly „rozcházejí“ o jeden či dva milimetry. Tyto závady jsou u „faraónských hrobek“ v Gize vyloučeny. Spadá stavba Velké pyramidy opravdu do doby vlády faraóna Chufua? Kdo byl vůbec Chufu (také Chufew či Cheops)? Jak už bylo řečeno, jeho ostatky se nikdy nenašly. Po domnělém staviteli největší pyramidy v Gíze zbyla pouze soška ze slonoviny objevená při vykopávkách v roce 1903. Je to jediná dochovaná podobizna božího krále. Většina faraónů po sobě zanechala obrovské sochy zobrazující celé dynastie. To není Chufuův případ. Proč tedy údajně tak mocný vládce nezanechal potomkům žádné významné monumenty? Byla pyramida jeho hrobka, jak nás tvrdošíjně ujišťuje tradiční archeologie? Je to oprávněná otázka, když vezmeme v úvahu vý
... Číst dále »
