Main » 2009 » Únor » 27 » „Svatá znamení“ a podivné symboly
„Svatá znamení“ a podivné symboly
17:06
V učebnicích se dosud tvrdilo, že první písemné znaky zavedli Sumerové kolem roku 2600 př. n. l. Přesná doba vzniku písma ale byla vždy sporná. Dlouho se diskutovalo o tom, zda Egypťané převzali písmo v podobě známých hieroglyfů z Mezopotámie, dnešního Iráku. Nové nálezy zpochybňují prvenství Sumerů a citelně otřásají dosavadním obrazem královských seznamů včetně jejich datace. Mohou za to nejnovější nálezy v Abydu, Mekce starověkého Egypta. Archeologové tam „zajistili“ zmínky o dosud neznámých faraónech, jakož i doklady prvního písma. „Nálezy v Abydu posunuly hlouběji do minulosti předěl mezi historií a prehistorií,“ prohlašuje vedoucí vykopávek, profesor doktor Günter Dreyer. Zvlášť významný je objev jedné vládnoucí linie, tzv. „nulté dynastie“, jejíž vláda sahá až do období kolem roku 3300 př. n. l. Tím se počet 31 egyptských dynastií rozšiřuje o jednu. Teprve další vykopávky musejí objasnit, zda je skutečně ze všech první. Na přibližně sto šedesáti vykopaných ani ne dvakrát dva centimetry velkých slonovinových destičkách jsou vyryty různé znaky. Jedno je už mezitím jisté, nejde o jednoduché obrazové symboly, jak zněla původní domněnka, nýbrž o skutečné písmo. Egyptolog Dreyer k tomu říká: Je to písmo, neboť znaky jako čisté symboly by postrádaly smysl.“ Jeden z překladů zní: „Had nad horskými vrcholky vedle nebeského blesku.“ Je jasné, že jde skutečně o texty, o nejstarší rozluštitelné texty, ačkoli jejich celkový význam ještě ponechává otevřené určité otázky. Ještě starší formy písma, jako třeba ta, která pochází z pákistánské Harappy, jsou i nadále zcela nesrozumitelné, protože není vůbec známa příslušná řeč. Dreyer vychází z předpokladu, že „potrvá ještě deset let, než odborný svět přijme nové poznatky“. Není německý archeolog ve svém odhadu příliš optimistický? Faktem je, že datace říše na Nilu se posouvá čím dál hloub do minulosti. Překlady hieroglyfů na proslulé Rosettské desce umožnily rozluštit všechny staroegyptské texty, alespoň se to tvrdí. Opravdu všechny? „Často se zapomíná na to, že nejranější formu hieroglyfů se dosud nepodařilo přeložit,“ píše historik Michael Baigent ve své knize Záhada sfingy. Stejně tak málo je známo, kde a jak se tyto znaky vyvinuly a jaké informace ukrývají. Neobvyklé hieroglyfy, které dávají co proto příslušným jazykozpytcům, se nacházejí v abydském chrámu Sethiho I. Na rytinách jsou vyobrazeny předměty, které ohromují pozorovatele svým souzněním s vymoženostmi moderní techniky. Pozoruhodné výjevy zdobí střešní trámy nad dveřním vlysem, který se nachází v chodbě zvané Amun-Reova alej a umožňuje vstup do první sloupové síně. Reliéf je opatřen vyobrazeními a svádí nepředpojaté pozorovatele obdařené skvělou představivostí k tomu, aby srovnávali a co chvíli zvolali: „Vždyť to vypadá jako…“ Jedna z ilustrací „vypadá jako“ … létací přístroj podobný helikoptéře. Je možné na ní jasně rozeznat rotory. Napravo od ní je „vozidlo“, které „vypadá jako“ … tank nebo dělový člun. Nelze přehlédnout hlaveň kanónu. Pod ním se nachází „stroj“ proudnicového tvaru. Mohlo by jít o letoun s výškovými a směrovými ocasními plochami nebo o jakousi ponorku. O patro níž je vypodobněn předmět, který kdyby se postavil vzhůru nohama, mohl by se podobat střelné zbrani. Že by staroegyptský samopal? Německý profesor doktor Erich Winter působící na univerzitě v Trevíru takovému pojetí odporuje: „Pro egyptology, kteří disponují příslušnými zkušenostmi v oboru hieroglyfických vyobrazení, je tato otázka snadno řešitelná: Egypťané často přepracovávali vlastní nápisy tak, že potáhli reliéf vrstvou štuku a na hladkou plochu vytesali novou verzi. Stuk časem opadal. To, co vidíme dnes, jsou obě na sebe napsané verze, mají tedy takovou podobu, jakou v dobách starých Egypťanů nemohly nikdy mít.“ a jsme zase u tvrzení založeném na „nahodilosti“. Jistě, mohlo se stát, že hieroglyf získal náhodným přepracováním vzhled technického zařízení. Není ovšem jasné, proč se právě v tomto případě dá skupina hieroglyfů interpretovat jako „zbraňové systémy“ v moderním slova smyslu. Lze jen stěží uvěřit v pouhou „náhodu“. a zvlášť když víme, co stojí v dochovaných pyramidových textech: Právě starobylý Abydos je v nich nazýván válčištěm bohů. Že by opět „náhodná“ shoda? Abydos není ojedinělý případ. Rozluštění hieroglyfů sice dalekosáhle pokročilo, přesto je několik znaků a symbolů, jejichž výklad je sporný. „U mnoha egyptských písemných znaků není jasné (u některých dokonce neobjasněné),“ píši německý badatel v oboru záhad Hans-Werner Sachmann, „k jakým ,vzorům' (osobám, předmětům, událostem atd.) se jejich pozdější napodobeniny vztahují a zda nebyly v následné době — kvůli existujícím vnějším podobnostem používány pro zcela jiné pojmy.“ Sachmann uvádí jako příklad jeden glyf, který je zobrazen na zdi Svatého jezera v chrámovém komplexu v Karnaku. Učenci tvrdí, že jde o znak pro „papyrový svitek“. Moderní interpretace zní, že neobvyklé vyobrazení připomíná spíš obrněné vozidlo. Jistě, je to spekulace. Ale co tedy tajemné znamení představuje doopravdy? Zdá se totiž, že to za jednoznačné nepovažují ani zkušení egyptologové. Hieroglyfy mají často několik významů. Symbol „svitku“ tedy s drobnými obměnami znamená „obětní koberec“, „obětní chléb na koberci“, „oběť“ a „klid“, také ale je to znak pro „spokojenost“. Glyf pro „svitek“ ovšem kupodivu může znamenat rovněž „milec…“, „oblíbenec…“ a „ten, kdo stojí v první řadě“. Egyptologové jsou na rozpacích: „Tuto teoreticky vskutku jednoduchou záležitost bohužel značně komplikuje fakt, že mnohé hieroglyfy mají variabilní funkci a vyskytují se hned jako hlásky, hned jako slovní znaky a hned zase jako výkladové znaky. Teoretické objasnění hieroglyfů je proto v některých případech tak složité, že se ne vždy shodnou v názoru dokonce i odborníci.“ Zdá se, že teorie hraje u příslušných lingvistů zvláštní úlohu. Představuje luxorský „svitek“ snad něco docela jiného? „Papyrový svitek“ nebo „prehistorický tank“? Nebo se míjí se skutečností všechny dosavadní pokusy o výklad? Seznamy hieroglyfů varují: „Kromě toho je třeba vzít ohled na fakt, že u uvedených písemných znaků nejsou zaznamenány v žádném případě všechny možnosti výkladu.“
