Naše doba se vyznačuje touhou poznávat a objevovat. Přesto se z nevysvětlitelných důvodů (nebo možná přece jen záměrně!) zatajují záhadné nálezy, které horliví badatelé vyhrabali z pouštního písku. Tyto exponáty nalezené v chrámech a pohřebních areálech ozřejmují, že nejsou rozluštěna zdaleka všechna tajemství starých Egypťanů. Je známo, jak vyráběli z hlíny cihly, ale příslušní historikové se snaží rozlousknout tvrdý oříšek, když chtějí přijít na kloub tomu, jak faraónští řemeslníci tkali ze lnu a vlny nejjemnější látky nebo jak opracovávali nejtvrdší kámen. Co s artefakty, které prokazatelně existují, ale nehodí se do běžného vědeckého dogmatu? Je pravdivý učený názor, podle nějž stojí vědění dávné doby mnohem níž než to, jež jsme si osvojili my dnes? Obrazně by se dal tento předsudek obrazně připodobnit k hoře, na jejíž špici trůní naše věda 21. století, zatímco učenci z předvčerejších dní se nacházejí víceméně na jejím úpatí. Tak přibližně zní všeobecné vědecké mínění. Ortodoxní badatelé zabývající se starověkem však neberou v úvahu jeden aspekt — že v dějinném vývoji lidstva mohlo existovat několik takových „hor“, několik vrcholů ve vědeckém bádání, které mohly střídat hluboké propady, že se učenci v minulých staletích také už mohli ocitnout „na vrcholu“ svého snažení — a také že museli po této namáhavé cestě kráčet v dějinách víckrát. Tak například Nobelova cena udělená skotskému mikrobiologovi Siru Alexandru Flemingovi v roce 1945 by vlastně měla patřit jednomu jeho neznámému kolegovi ze starého Egypta. Penicilín nebyl objeven až v roce 1928– v říši faraónů ho znali (stejně jako aureomycin a terramycin) už před čtyřmi tisíciletími. Víme to z jednoho papyru pocházejícího z doby 11. dynastie, který se zmiňuje o plísni, jíž se báječně daří na stojaté vodě a předepisuje se k ošetřování různých poranění a otevřených hnisajících ran. Ve staré zemi na Nilu je ještě obrovské množství úžasných vykopávkových areálů, které leží stranou turistických tras a v nichž lze vy tušit bohatství tajných, dávno zapomenutých know-how. Prudké spory vyvolává už jen nevyřešená otázka týkající se stavby pyramid. Zvlášť podivné světlo vrhá odnedávna otázka, zda je leckterá teorie, kterou nám nabízí odborný egyptologický svět, tak správná, jak se nám stále znovu tvrdí. Na následujících stranách bych rád uvedl další příklady záhadných objevů, tedy pozoruhodností, které byly zjevně přehlédnuty — nebo také záměrně ignorovány. Nálezy nehodící se do schématu…
