Domníváme se, že název „pyramida“ pochází z řečtiny. V každém případě bylo odvozeno z řeckého slova pyramis, které ve volném překladu znamená „rohatý koláč“. V Egyptě samotném se pyramidám říkalo mer — slovo, jehož původním významu se vedou spory. Německá autorka Milo Sediqová ve své knize Imhotep — Arzt und Baumeister der Pharaonen (Imhotep — lékař a stavitel faraónů) píše: „Toto slovo se ale také překládalo jako ,nástroj' a dávalo se do spojitosti s výrazem mer-khet. Z toho lze odvodit pojem nástroj vědění, přesněji řečeno nástroj sloužící k pozorování hvězd.“ Pyramidy jako obrovské observatoře a „sídla moudrosti“? Tato představa mi připadá pravděpodobnější než teze, že „rohatý koláč“ se stavěl pouze a výhradně jako místo posledního odpočinku zesnulého faraóna. Vlastní účel stavby zůstává neproniknutelný. Tvar těchto kamenných monumentů lze pravděpodobně odvodit od obdélníkových písečných pahorků, které v prehistorických
... Číst dále »
Zatím se žádnému historikovi nepodařilo nabídnout skutečně průkaznou verzi stavby tehdejších egyptských pyramid. Nikdo nebyl schopen přesvědčivě říct, v které době byly postaveny třeba Chufuova nebo Rachefova pyramida. Nikdo nemůže logicky vysvětlit, kolik bylo potřeba času na konstrukci a vybudování obrovského stavebního díla a jak mohli tehdejší stavitelé nasměrovat své umělecké dílo bez kompasu tak dokonale podle astronomických aspektů. Není rovněž známo, jak staří Egypťané dokázali tak přesně spojit kamenné bloky stejně jako hladké vyleštěné obkládací vápencové desky, které se nezachovaly. a okruh záhad se stále točí kolem otázky, k jakému účelu byla Velká pyramida vlastně postavena. Sice je považována za Chufuovu hrobku, ale vzdor všem snahám se dosud nepodařilo nalézt faraónovu mumii, a to ani ve slavné Králově komoře, ani nikde jinde v tomto impozantním stavebním díle. Když se to tak vezme, ve skutečnosti toho známe o věděn
... Číst dále »
Pochyby v souvislosti s dosavadní představou o stavbě monumentálních děl jsou oprávněné. Analýzou malty vědci zjistili, že materiál pocházející ze špičky Chufuovy pyramidy je starší než ten, který se používal v dolních partiích. Zdá se, že je jasno: Pyramidy se — jak vylíčil už před 2400 lety Herodotos — původně stavěly po jednotlivých terasách a poté se shora dolů uhlazovaly bílým vápencem. Zůstává i nadále záhadou, jak se to všechno dělalo. Odborník na pyramidy profesor Stadelmann nás chce přesvědčit, že stačilo přibližně 25 000 lidí, aby byla postavena Chufuova pyramida. Víc dělníků prý nebylo zapotřebí, tvrdí. K podobným závěrům dochází také francouzský egyptolog Georges Guyon ve své knize Chufuova pyramida. Dvacet pět tisíc dělníků — to by bylo asi pouze jedno procento tehdejšího egyptského obyvatelstva (pouhý odhad). To je překvapivě málo. Příliš málo, jak se mnozí domnívají. Renomovaní egyptologové vycházejí ve svých úvahác
... Číst dále »
Věda mezitím dokázala vyvrátit leccos z tradičních představ, ale je jen málo toho, co je skutečně jisté. Stejně jako dřív je sporné, jak byly pyramidy postaveny, když ne zázrakem. Z učebnic dějepisu se dozvíme, že Velká pyramida byla postavena údajně za pouze třiadvacetileté vlády faraóna Chufua (4. dynastie kolem 2553–2530 př. n. l..). To však znamená, že každý den muselo být nalámáno, vydlabáno, otesáno, přivezeno, přeloženo na val v poušti a (jak zní domněnka) dopraveno po rampách na staveniště v průměru tň sta vápencových kvádrů o celkové hmotnosti osm set tun. Budiž zdůrazněno, že každý den. Ke stavbě egyptského divu světa mělo stačit asi 100 000 dělníků (podle jiných propočtů pouze asi 25 000) pracujících v akordu. Protože chybí doložitelná fakta, jde o čistě fiktivní dohady archeologů. Stačí si vysvětlit tento výkon pouze „dobrou organizací“? Byla to pouze touha po slávě velikášského panovníka, která odůvodnila existenci to
... Číst dále »
Když se ptáme na poslední tajemství našeho světa, bezděky si vzpomeneme na pyramidy v Gíze. Zvlášť záhadné jsou pro nás dvě z celkem více než devadesáti egyptských pyramid. Je příznačné, že obě stavby vděčí za svou existenci jedné faraónské dynastii. Míníme tím Chufuovu (Cheopsovu) a Rachefovu (Chafreovu) pyramidu. Každá sama o sobě představuje opravdovou výzvu pro moderní vědu. Už celá staletí dodávají pyramidy křídla naší fantazii a přitahují návštěvníky z celého světa. Když se z autobusů cestovních kanceláří vyhrnou zpocení turisté a vydají se na prohlídku k pyramidám v Gíze poblíž Káhiry, stane se s našimi současníky zvyklými na senzace cosi překvapujícího. Jsou zaskočeni pohledem na tyto mohutné kamenné monumenty. Rád přiznávám, že se mě vždy zmocní stejný pocit. Výhled z Velké pyramidy je umožněn pouze místním mladíkům, kteří přestupují zákaz lézt nahoru stejně lehkovážně jako autor, který ovšem musel dát „bakšiš“. Odvážný <
... Číst dále »
