Skeptikové považují myšlenku mimozemských zásahů za „nesmysl“. Co však opravdu svědčí proti hypotéze prehistorické návštěvy z kosmu? Pokud to nebyli žádní návštěvníci z cizích hvězd, kdo potom byli tito uctívaní a obávaní „strážci nebes“, o nichž se tak názorně hovoří ve svědectvích proroka Henocha? Všechny velké dochované doklady o minulosti lidstva o nich mluví tím či oním způsobem jako o nadpozemských učitelích ze vzdáleného světa. Ovládali mnohem vyspělejší techniku, a proto je lidé považovali za „bohy“. Zvlášť hluboko se vryla tato myšlenka do světa představ starých Egypťanů. Podle odborníků působí tato nadpozemská božstva v oblasti okultně-náboženských vizí. a výraz „okultní“ se obecně zaměňuje s pověrou. Ale právě v tom tkví „jádro pudla“. Okultismus nemá s pověrou vůbec nic společného. Slůvko okultní pochází z latiny a znamená asi tolik co „tajný, tajemný, skrytý“. V důsledku toho je třeba okultismus ztotožnit s „tajnou vědou“. Okultismus je „výzkum nadpřirozena“ — a to rovněž nemá v žádném případě co dělat s pověrami nebo bludy. Z tohoto hlediska by se měla nově posoudit také slavná „Kniha mrtvých“. Egyptologové ji považují za sbírku pohřebních textů, dochovaných kultovních pramenů a rituálních formulí. Přisuzují tomu všemu pouze symbolický charakter. Je ale tato kniha pouze jakési náboženské dílo s modlitbami z faraónské doby? Nečiní si obsah vůbec žádný nárok na reálnost? Neskrývá se v těchto temných textech spíš tajná věda, jež může připadat nezasvěcencům neobyčejná a dokonce absurdní? Jsou to všechno jen kultovní symboly a pověry? Nebo jde přece jen o hluboké vědění a popis parapsychologických praktik a cest do vesmíru? Opíraje se o texty Knihy mrtvých a další mýty, rád bych předložil k diskusi následující hypotézu: Mocná kasta kněží ve faraónské říši podědila své úžasné vědomosti od cizích bytostí, jež stály u kolébky kulturního rozmachu země na Nilu, poté co přistály se svými „nebeskými a slunečními bárkami“ v oblasti starobylých měst Hermopole, Memfidy a Heliopole. Tito „bohové“ byli mimozemští astronauti, které vedla skupina tzv. „prabohů“, v jejímž čele stál mocný posel kultury Thovt, který to v egyptské mytologii dotáhl na „boha moudrosti“. Kosmonautika a tajná věda tedy zahrnují zděděné vědění faraónských chrámových pánů, které jim kdysi zprostředkovali nebeští návštěvníci, jež nevědoucí lid uctíval jako „bohy“. Je fakt, že v každém symbolu — a v egyptské mytologii se to jimi jen hemží — je také zrnko pravdy. Oficiální egyptologie mnohé z toho vykládá jako zkreslené, dogmatizované a jednostranné a současně přehlíží záhadné nálezy a hieroglyfické texty, protože je lze očividně stěží zařadit do tradičního učeného názoru. Tajné vědy upadly v zapomnění na celá tisíciletí od prvopočátků kulturního rozmachu Egypta, kdy byli „bohové“ ještě osobně přítomni — ve starověkém Egyptě je to předdynastická éra. Vzpomínky se dochovaly v překladech z pozdějších dob, kdy chrámoví páni a kněží spravovali dědictví nositelů mimozemské kultury, kdy z něj vytvořili náboženství a pod ochranou svých svatyní provozovali vlastní boží kult. Kult, který byl schopen klamat nezasvěcené, nevědoucí Egypťany — do značné míry analfabety — zatímco skuteční mocipáni v říši alchymisticky zhodnocovali tajnými experimenty převzaté vědění. Staré texty si lze vykládat tak, že už tehdy zřejmě existovaly zbraňové systémy fungující zjevně na základě paranormálních jevů. Už tehdy byly k dispozici počítače, radary a létací stroje a spousta dalších neuvěřitelných zařízení. Neocenitelné znalosti mizely kvůli válkám, přírodním katastrofám nebo velkým požárům, jako když shořela např. Alexandrijská knihovna. Dnes se musíme spokojit s překlady hieroglyfických textů nalezených v pyramidách, chrámech a na památnících. Skutečný význam těchto dochovaných pramenů, často symbolicky zakódovaných, se stále ještě ukrývá v temnotách dějin. Nicméně je senzační už to, co jsme dosud vypátrali, a nutí nás to fakticky znovu napsat dějiny Egypta. Dějiny, které velmi oplodnily jiné země a dokazují, že ovlivnily také kultury cizích národů, od Austrálie až po Jižní Ameriku. Což dostatečně ozřejmuje už jen stavba pyramid, které přece nacházíme po celém světě — nejen v Egyptě, ale také v Mexiku, Guatemale — ba dokonce i v daleké Číně.
