Lidskou duši odpradávna vzrušuje a pritahuje neznámé a nepoznané.
V legendách a mýtech národu celého sveta vystupují jedinci se schopnostmi, které jsme si navykli oznacovat jako nadprirozené.
Neobejde se bez nich ani kniha knih Bible. Stací jen zalistovat a císt o uzdravování nemocných dotykem ruky, o predvídání budoucích událostí, o chuzi po vode a levitaci. Krestané tyto jevy nazývají zázraky a casto jsou jedním z charakteristických atributu pro celou radu svetcu. Dnes existuje dokonce i vední obor, který se této oblasti venuje. Tento obor se jmenuje parapsychologie.
Recká predpona ,,para" znamená mimo. Parapsychologie se tedy zabývá jevy, které stojí mimo dosud poznané psychologické zákonitosti.
Hned na pocátku musíme poznamenat, že parapsychologie zkoumá jevy, které spojuje pouze to, že jsou výjimecné a pozoruhodné. A jde v podstate o to, zjistit, zda existuje nejaký charakteristický rys ci zákonitost, který by byl temto fenoménum spolecný. Predmetem výzkumu parapsychologie je takzvané mimosmyslové vnímaní, neboli vnímání, které není zprostredkována dosud známými smysly.
Základními formami mimosmyslového vnímání jsou telepatie, jasnozrení, predvídání, psychokineze, radiestézie, poltergeist. Zkusme se podívat na jednotlivé fenomény podrobneji.
Telepatie
Toto slovo je odvozeno z reckého tele (daleko) a pathia (cítení, prijímaní), tento termín zavedl anglický psycholog Myers. Telepatií nejcasteji rozumíme neobvyklou komunikaci mezi lidmi, casto se projevuje i spontánne pod vlivem citových zážitku. Jedná se o prenos informace prímo z cloveka na cloveka a podle nekterých odborníku nemusí jít o prenos pouze z mozku do mozku, ale také z celého tela do celého tela, i presto že vjem nakonec zpracuje a interpretuje mozek. Pri prenosu teleinformace nehraje žádnou roli vzdálenost. Teleinformace muže preklenout vzdálenost nekolika metru až tisíce kilometru. Jde o bezprostrední pusobení neuropsychických procesu jedné bytosti na neuropsychické procesy bytosti druhé. Z této definice je patrné, že v každém prípade se telepatie úcastní prinejmenším dve individua. Osoba vykonávající telepatický vliv na druhou osobu, které predává telepatickou informaci se nazývá telepatickým induktorem neboli agentem, Osoba, která bezprostredne na vzdálenost zachycuje tento vliv bývá nazývána telepatickým percipientem. Je nutné si uvedomit, že to co telepaticky vnímá percipient se zdaleka nemusí shodovat s tím, co vnímá induktor. Z toho vyplývá, že telepatie není prenášení nebo ctení myšlenek, jak je casto zcela mylne uvádeno, ale jde o prenos informace v podobe vjemu vizuálních, sluchových a výjimecne i cichových. Telepatii rozdelujeme na spontánní a experimentální.
Telepatie spontánní
Spontánní telepatie se deje neocekávane, bez našeho pricinení. Jedná se o cosi, co zná vetšina populace. Odehrává se vetšinou mezi príbuznými ci blízkými práteli a rodinnými príslušníky. Ke spontánní telepatii obvykle dochází ve chvílích extrémní záteže, predevším citové, ve stavu nebezpecí života ci dokonce smrti. Z mnoha prípadu spontánní telepatie je známo, že príjemce musí být v klidu až v útlumu, zatímco vysílající musí být ve stavu koncentrace (což není v žádném prípade útlum, jak by se leckdo mohl domnívat), vypetí ci stresu.
Nestor ceské psychotroniky ing. Patrovský tvrdil, že vysílání informace navozuje adrenalin vyloucený ve stavu stresu z nadledvinek, príjem naopak usnadnují nekteré drogy, které používali veštkyne a domorodí kouzelníci v podobe mastí, lektvaru i omamných dýmu. Mírne pusobí i drogy jako nikotin a alkohol.
Experimentální telepatie
Pri experimentální telepatii se obvykle prenáší nejaká kresba ci obrázek. Nejcasteji užívané jsou karty dr. Zenera s peti symboly: ctverec, vlnovky, kruh, kríž a hvezda. Profesor matematiky na londýnské univerzite S. G. Soal dává prednost použití karet s peti zvíraty: lev, slon, zebra, žirafa, pelikán, ponevadž predpokládá, že pro prenos jsou vhodnejší barevné obrázky techto zvírat než abstraktní symboly Zenerových karet. Percipient, neboli ten, kdo prijímá telepatický signál, predem zná symboly všech peti karet, myšlenkove je mu vysílán vždy jeden z techto peti symbolu, a on má poznat, který z nich z to je. Pri príjmu je nutno vyloucit jakoukoli logiku a všímat si pouze toho, co príjemce bezprostredne napadne. Predpokládá se, že telepatii usnadnuje jakási nosná ci pilotní vlna, kterou je možné vyvolat usmrcením zvírete, ionizací vzduchu stredne težkými ionty, které napríklad produkuje zapálená svícka, pri nekterých pokusech pusobil príznive i kmitocet 27 MHz z vysílace pro dálkové rízení modelu (ing. V. Patrovský: Od magie k biotronice)
Na první pohled se zdá, že toho o telepatii víme dost, bohužel i presto jsou výsledky experimentální telepatie chabé. Dá se vubec nejak, nejlépe vedecky dokázat existence telepatie? Zmínil jsem se o pokusech se Zenerovými kartami pri experimentální telepatii. Pravdepodobnost tahu jedné urcité karty je dvacet procent. Pri experimentování však byly odhaleno, že jistí senzitivní jedinci daleko prekracují dvacetiprocentní hranici. Nejmarkantneji se to projevilo u detí. Deti do trí let byly úspešné na 42 %, 3 - 5 leté na 38% a 6-8 leté na 26 %, jak je videt všechny zmínené kategorie prekrocili hranici náhody. Také by se z techto pokusu dalo usuzovat, že s pribývajícím vekem ubývá telepatických schopností. Možná, že se všem odchovancum vedecko-fantastických románu, v nichž se to jen hemží cvicenými armádními telepaty (pripomenu snad jen úspešný seriál Babylon 5) a jejich telepatickými souboji, se budou zdát zmínená statistická data ponekud suchá. K tomu bych poznamenal, že jde o první krucky, které v sobe nesou zárodek budoucnosti daleko fantastictejší než tušíme.
Dalším projevem MSV -- mimosmyslového vnímání, který jak uvidíme s telepatií úzce souvisí, je jasnozrivost.
Jasnozrivost
Jak jsme si už rekli pri telepatii dochází k prenosu informace z mysli do mysli ci z mozku do mozku chcete-li. U jasnozrivosti jde o vnímání predmetu nebo obsahu v prítomnosti nebo v minulosti bez úcasti známých smyslu. Také mužeme hovorit o krypstézii, neboli poznávání skrytého. Pri experimentech se pokusná osoba snaží uhádnout obsah balícku který jí není znám. Urcitou variantou této schopnosti je i tzv. psychometrie (pozor nezamenovat se stejným psychologickým termínem). Psychometrik dokáže odhalovat minulost predmetu, napríklad vražedných nástroju. Zmínil-li jsem v souvislosti s telepatií sci-fi seriál Babylon 5, neodpustím si v souvislosti s psychometrií zmínit další seriál, který beží v soucasné dobe na TV Nova. Mám na mysli seriál Milénium, kde senzibil Frank Black spolupracující s FBI, je velice schopným psychometrikem. Jak to ale je s janozrením doopravdy a jak se na nej dívá soudobá veda?
Fenomén Štepánek
Urcite je pro nás Cechy zajímavé, že práve v tomto oboru jsme dosáhli svetove uznávaných výsledku. V šedesátých a sedmdesátých letech byla výzkumu parapsychologie v tehdejším Ceskoslovensku venována znacná pozornost. Pripomenu jen oficiální a státem podporovanou psychtronickou laborator profesora Kahudy, v níž se experimentovalo se všemi projevy MSV. Jedním z badatelu, které fascinovala (a dosud fascinuje) oblast MSV byl i RNDr. Milan Rýzl. Pocátkem šedesátých let provádel Rýzl radu experimentu s dobrovolníky, kterí byly uvádeni pomocí hypnózy do zmenených stavu vedomí a v tomto stavu museli plnit ruzné úkoly, které by prokázaly existenci MSV. Mimo jiné šlo o rozpoznávání obsahu zapecetených krabic. Pri techto pokusech se Rýzl seznámil s clovekem, který mel nejvetší psychické schopnosti všech dob, s Pavlem Štepánkem. Na první pohled nenápadný a klidný bankovní úredník v sobe tajil netušené schopnosti, které potvrdila rada po sobe jdoucích pokusy. Experimentovalo se s kartami 7,5 cm x 12,5 cm velkými, které byly na jedné strane bílé a na druhé strane cerné. Tyto karty byly uloženy do nepruhledných desek v nepruhledných obálkách. Štepánkovým úkolem bylo uhodnout jakou stranou je karta v obálce otocena nahoru. V první sérii pokusu provedl Štepánek 200 testu po deseti odhadech. Tedy dohromady 2000 odhadu. Štepánek dosáhl 1140 správných pokusu, úspešnost jeho odhadu byla tedy 57%. Pravdepodobnost, že se Štepánkovi odhady dely pouhou náhodou je 10 milionu : 1. Pri dalších pokusech dosáhl Štepánek až 71% úspešnosti. Štepánkovi schopnosti byly potvrzeny i jeho úcastí pri experimentech v laboratorích na zahranicních univerzitách. Není tedy vubec troufalé ríci, že pokusy s Pavlem Štepánkem prokázaly existenci mimosmyslového vnímání.
Predvídání
nebo také jinak proskopie a prekognice, je zvláštní kategorií MSV, v níž se jedná o prímé poznávání budoucích událostí, bez možnosti jejich vyvození ze soucasných vedomostí.
Tato schopnost byla odedávna v posvátné úcte lidí všech ras a kultur. Vždyt kdo by nechtel náhlednout za oponu budoucnosti a znát veci príští.
Existuje nekolik forem predvídání. Velmi castou formou predvídání jsou veštecké sny, které oznamují budoucí událost. Další formou spontánní, prirozené formy predvídání, jsou i prípady, v nichž clovek vytuší nebezpecí hrozící jemu ci blízké osobe. Vetšinou se tyto formy proskopie (predvídání) dají vysvetlit i prirozeným zpusobem. Velmi presne celou vec chrakterizuje RNDr. Rýzl, o nemž jsme se již zminovali: Významný zážitek muže být dusledkem prožívaných obav ci prání a k jeho splnení muže dojít normálním zpusobem, napríklad vedomým úsilím daného jedince. Déja vu
Ovšem existují i takové formy predvídání pro než se hledá tzv. prirozené vysvetlení jen velmi obtížne. Jednou takovou kategorií jsou zážitky typu ,,déja vu". Nekdy se totiž stává, že v urcité situaci získáme neodbytný pocit, že onu situaci jsme již nekdy videli a prožívali. Klícové jsou predevším ty zážitky pri nichž se subjekt nalézá v situaci v níž se už nekdy videl a vzpomínka je natolik živá, že si clovek vybaví nejaký neznámí detail, u nejž je podstatné, že je overitelný. V seriózní literature je casto citován toto vyprávení: ,,Když jsem byl se skupinou prátel na výlete v Heidelbergu, má první návšteva platila zrícenine tamního hradu. Když jsem k ní prišel, vnutila se mi myšlenka o existenci jedné zvláštní místnosti v neprístupné cásti budovy. Když mi dali papír a tužku, nakreslil jsem plán této místnosti. Muj nácrt se presne shodoval se skutecností, což jsem si overil pri pozdejší návšteve této místnosti."
Proskopických projevu je celá rada a jsou vskutku velmi rozmanité. Srovnáním rady prípadu se dají vyvodit i urcitá obecnejší pravidla. Proskopické vize bývají jasnejší a mívají více detailu, cím je jejich splnení bližší. Zajímavé je, že pri predvídání (na rozdíl od takové astrologie) chybí prímé predpovedi obecných událostí, pokusná osoba vždy referuje o konkrétních událostech, charakterech osob atp. bez širších souvislostí.
I presto, že existuje celá rada príhod proskopického charakteru, je tento jev, jako ostatne všechno, zpochybnitelný. Naskýtá se tedy otázka, zda se dá predvídání nejak exaktne dokázat. Pokusili jsme se o to v prípade telepatie i jasnozrení a není duvod, abychom nedodali seriózní dukaz i v cause proskopie.
Židlové testy
Na pocátku vedeckého výzkumu proskopie stojí tzv., židlové testy, které provádel E. Osty s jasnovidcem Pascalem Forthunym. Testy se provádeli pri prednáškách ci jiných verejných akcích, tak, že v sále vybrali namátkou nekolik židlí a pred prednáškou k nim privedli pokusnou osobu. která dostala za úkol prenést se do budoucnosti, nalézt osobu, která si na židli pri prednášce sedne a uvést, co nejvíce podrobností o ní a jejím živote. Podstatné je, že se pokusy odehrávaly v kontrolovaných podmínkách, a že presnost odhadu byla zarážející.
Psychokineze
Až dosud jsme hovorili o projevech MSV, které se odehrávají takríkajíc v nehmotných podmínkách, naskýtá se však otázka, zda je možné, aby jisté projevy MSV pusobili i na hmotu, at už živou ci neživou, práve to je totiž další formou MSV -- psychokineze ci telekineze. Tyto termíny oznacují pohybování predmetu bez prokazatelného vlivu prirozených fyzikálních cinitelu, tj. prostrednictvím psychických sil. Asi nejznámejší psychokinetickou všech dob byla N. S. Kulaginová, které dovedla pohybovat bezdotykove predmety až 250 g težkými. Byla sice obvinena, že podvádí a používá tajne magnety, což by se dalo možná akceptovat v prípade pohybující se strelky kompasu, ale ne u hýbajících se zápalek ci jiných nekovových predmetu, jak trefne poznamenal ing. Patrovský.
Jak jinak i tyto jevy byly a jsou posuzovány laboratorne. Asi nejfrekventovanejší jsou pokusy s hracími kostkami, pri nichž se subjekt snaží ovlivnit stranu hrací kostky, která má padnou. Stejne jako i v predchozích prípadech byla i pri techto pokusech prekrocena hranice pravdepodobnosti a je tedy dokázáno, že alespon nekterí jedinci, jsou schopni psychicky na hmotu pusobit.
Jevy, o nichž jsme se bavili, jsou velmi specifickou záležitostí, škála fenoménu, kterými se parapsychologie zabývá, je neobycejne pestrá a zdá se že se snad ani nepodarí najít urcitý spojovací bod, který by byl spolecný pro všechny jevy razené k MSV. Presto tady takový bod existuje, je jím lidská psychika. Jak ale funguje ve vztahu k jevum MSV, je težko zjistitelné. Existují pouze teorie, které se snaží celý problém osvetlit: Jedna z techto teorií predpokládá existenci dosud neznámého fyzikálního pole (tzv. PSÍ-pole), které by hypoteticky vysvetlovalo prenos a príjem paranormální informace. Jiná z techto teorií predpokládá existenci psychických cástic schopných vyrazovaných myslí a schopných energeticky pusobit.
Bohužel je parapsychologie zatím mladá a dlužno poznamenat, že dost opovrhovaná veda, a tak si na konkrétnejší výsledky musíme pockat. Rekne-li ale nekdo, že zmínené nefyzické jevy neexistují, ponevadž odporují fyzikálním zákonum, je prinejmenším stejný šarlatán, jako ten, kdo bude tvrdit, že presne ví, jak MSV funguje. http://www.zahady.cz
|
