Sobota, 2018-10-20, 22:00
Vítejte Host | RSS
Mystery
Domů
Registrace
Přihlášení
Menu

Kategorie
Parapsychologie [3]
Významné osobnosti [7]
Čas a prostor [1]
Hádanky minulosti [8]
Nadpřirozené bytosti [0]
Ostrovní říše Atlantida [9]
Tajemství říše faraónů [25]

Main » 2009 » Únor » 27 » Byla Atlantida už dávno objevena?
Byla Atlantida už dávno objevena?
17:28
Nález ženské bysty v Elche v roce 1897 vyvolal rozruch jak v řadách učenců, tak i laiků. Známé torzo sochy bylo
krátce po svém objevení nazváno „Dáma z Elche“ a bylo vytvořeno v neznámém antickém stylu. Poblíž místa nálezu
však nebylo nic, z čeho by se dalo usuzovat na dobu vzniku: žádné zbytky hrobu, žádný chrám, žádné sídliště. Doplňky
ženské sochy se nepodobají ničemu, co bylo v módě v dobách antického Říma ani v mnohem pozdější západogótské
říši. Socha je dávána do spojitosti s Kartaginci a s bájemi opředenou Atlantidou. Podle slohu by mohla pocházet
ze 4. nebo 5. století př. n. l., tedy z období, kdy se Kartaginci usazovali ve Španělsku. Dáma z Elche vypadá
jako mírně zmrzačelá. Nebo její nezvyklé držení těla způsobují těžké ozdoby? Vzadu na soše se nachází podivný otvor.
Neví se, k čemu sloužil. Že by k zavěšení sochy? Ukrývala se v něm nějaká svátost? Na žádnou z těchto otázek
se dosud nepodařilo najít odpověď. V současné době se torzo „kněžky z Atlantidy“ nachází v madridském muzeu
Prado.
Je možné najít ve Španělsku průkazné stopy osvětlující mýtus o Atlantidě? Je Dáma z Elche reliktem z této zapomenuté
doby? Nebo stopy povedou jako často do ztracena? Popsal by však Platon tak přesně potopený kontinent,
kdyby existoval pouze v jeho fantazii? Jak je to s gibraltarskými skálami, Herakleovými sloupy?
Možná nejsenzačnějšího objevu od chvíle, kdy Heinrich Schliemann vykopal Tróju, si veřejnost málem nepovšimla.
Stejně jako se německý obchodník kdysi vydal s Homérovou Illiadou v podpaží hledat maloasijskou metropoli,
také erlangenský profesor archeologie doktor Adolf Schulten si vzal na pomoc Platonovy dialogy Tímaios a Kritiás
a procestoval jižní Španělsko, aby za Herakleovými sloupy, tedy za Gibraltarským průlivem, našel bájnou Atlantidu.
Tomuto mimořádnému muži se podařilo to, oč marně usilovaly stovky jiných před ním. Nenašel sice zlato, ale
ohromující odkazy podporující podezření, že atlantská metropole leží v honebním revíru Coto de Dona Ana severně
od místa, kde v současné době leží město Cádiz. Hledané stanoviště se nachází uprostřed ústí řeky Guadalquivir, pohřbené
jen v několikametrové hloubce v bahnité půdě. Tartessos byl ve starověku prvním obchodním městem a nejstarším
kulturním centrem na západě. Zmiňuje se o něm nemálo antických autorů, mezi nimi Herodotos, Plinius
nebo Strabon. Ukrývá se právě tam původ legendy o Atlantidě? Nacházela se v Tartessu legendární královská říše?
Narazili jsme konečně na řešení dvoutisícileté hádanky?
Město zaniklo se vší pravděpodobností v polovině prvního předkřesťanského tisíciletí. Na rozsáhlém území
severně od Sanlucar de Barrameda se téměř vůbec neprovádí výzkum ani vykopávky, protože je to obtížné. Tam, kde
se kdysi nacházelo centrum západoevropské kultury, se nyní rozprostírají bažinaté lužní lesy a duny. Na spodní vodu
se tam dá narazit už ve dvoumetrové hloubce. Jenže rozvaliny Tartessu, hlavního města případné atlantské říše, se
podle badatele Schultena nacházejí v hloubce pět až deset metrů. a prokázaly to také sondy.
Víme o Atlantidě snad už víc, než jsme si představovali v těch nejsmělejších snech? V každém případě zní podivně,
že máme sice z oblasti tartesské kultury spoustu významných nálezů, ale nikdo před Schultenem v nich nespatřoval
dědictví Atlanťanů.
Obrovské množství zlatých šperků, hliněných a bronzových nádob, slonovinových vyřezávaných předmětů,
mramorových torz a jedna bysta vskutku vznešené krásky — to vše se dostalo na denní světlo při vykopávkách. Německý
profesor však pátral ještě dál. Zkontroloval údaje o vzdálenosti uvedené v dialogu Kritiás a došel k překvapivým
závěrům. V roce 1950 uveřejnil učenec výsledky své studie ve vědecké práci Tartessos — příspěvek k nejstarším
dějinám Západu.
Celý řetěz nápadných shod mezi zprávou o Atlantidě a Tartessem, který zničili kolem roku 500 př. n. l. Kartaginci,
dovedl Schultena k závěru, že při srovnání Atlantidy a Tartessu nevycházejí najevo pouze ojedinělé společné rysy,
nýbrž „dokonalé společné topografické a kulturní pozadí“. Zde je seznam indicií profesora Schultena, které získal
srovnáním Platonových popisů a údajů o Tartessu:
1. Ostrov Atlantida sahá až ke Gadesu, dnešnímu Cádizu. Tímto údajem je stanoven jižní konec Atlantidy. Tartessos
ležel v bezprostřední blízkosti Gadesu, v Platonových dobách byl zmizelý Tartessos s Gadesem zaměňován.
2. Hlavní město Gadeiros leží na ostrově obtékaném trojím vodním prstencem. Tartessos ležel na ostrově mezi
třemi rameny u ústí Baetis.
3. Hlavní město Gadeiros neleží přímo na pobřeží, nýbrž u kanálu, který spojuje moře a město.Po něm mohou do
města doplout i největší lodě. Tartessos ležel na ostrově vzdáleném asi deset kilometrů od mořského pobřeží, na břehu
řeky, po níž mohly plout i největší lodě.
4. Umělý příkop, široký jeden stadion (185m), se dělí do dvou ramen, která obtékají 3000 stadií dlouhou a 2000 stadií širokou rovinu, před hlavním městem se znovu spojují, obtékají město a posléze se vlévají do moře. Řeka Baetis,
jejíž průměrná šířka činí asi dvě stě metrů, protéká dlouhou rovinou, před Tartessem se rozděluje, obtéká město a
pak ústí do moře.
5. Platon popisuje tuto rovinu takto: „Zaprvé tedy byla… celá krajina od moře velmi vysoká a strmá. Naproti
tomu bylo okolí města jednou hladkou a stejnorodou rovinou, jež obklopovala město a měla protáhlý tvar, neboť
měřila v jednom směru 3000 stadií a ve směru od moře 2000 stadií. Tato končina ostrova Atlantis ležela celá směrem
na jih a byla chráněná před severním větrem.“ To vše se shoduje s údaji o Tartessu. Andaluské pobřeží je strmé a
jsou na něm zčásti velmi vysoké hory. Také na severní straně Andalusie leží pohoří Sierra Morena, které chrání jižněji
položenou rovinu kolem řeky Baetis před severním větrem. Město Tartessos leželo na otevřené západní straně rozsáhlé
protáhlé roviny podél Baetis mezi horami. Také oněch 3000 stadií na délku se shoduje s délkou údolí od východu
k západu. Zmíněných 2000 stadií šířky v severojižním směru se také přesně hodí na oblast kolem Tartessu.
6. Rovina byla protkána kanály spojenými navzájem dalšími příčnými kanály. Přesně stejný systém kanálů dokládá
v údolí Baetis římský kartograf Strabon.
7. Bohatství Atlantidy bylo tak veliké, že ho nikdo jiný nikdy předtím ani potom nedosáhl. Tartessos byl nepochybně
nejbohatším městem na západě a jedním z nejbohatších center v tehdejším světě vůbec. Zvlášť o jeho stříbrných
pokladech vyprávějí antičtí dějepisci úplné báje.
8. Hlavním zdrojem bohatství Atlantidy byl kov. To se hodí také na Tartessos, jehož bohatství bylo založeno především
na stříbru a mědi ze Sierry Morena.
9. Z kovů vyzdvihuje Platon ve své zprávě o Atlantidě především „horskou měď“. Tento výraz později znamenal
mosaz, tedy slitinu mědi a zinku. Platon označoval tento kov jako oreichalkos, „přírodní rudu“. Řek dále tvrdil, že
byla stejně vzácná jako zlato a v jeho době že už byla známá jen už jako jméno. Podle toho nemohlo jít o měď, protože
ta byla v Platonových dobách běžná. Výraz oreichalkos proto musel Platon používat pro vzácnou přírodní slitinu
mědi, patrně bronz. To se opět skvěle hodí na Tartessos, neboť město ve starověku proslavil právě bronz.
10. Platon líčí hojnost lesů, zemních plodů, ovoce, zvěře atd. v okolí hlavního města. Zcela podobně velebí Strabon
bohaté údolí Baetis.
11. Ze zvěře vyzdvihuje Platon především Poseidonova posvátná zvířata.Jak dosvědčuje antický autor Diodoros
Sicilský, byl býk ve staré Ibérii posvátným zvířetem, které bylo velmi uctíváno. Potvrzují to rovněž četná vyobrazení
býka z kamene, bronzu a hlíny.
12. Atlantida byla velká námořní mocnost, jejíž moc sahala až do Egypta a Tyrrhénie. Tartessos byl první námořní
říší na západě, jeho obchodní zóna sahala na východě nejen do Tyrrhénie, ale až do Asie a na severu až do
Aviemi (dnešní Anglie).
13. Atlanťané, popř. Atlante se stýkali s jinými „oceánskými ostrovany“ a také s obyvateli „protilehlé pevniny“.
Platon měl patrně na mysli bretaňské ostrovy bohaté na cín a protilehlou pevninou myslel Anglii. O Tartessanech je
známo, že těžili cín na bretaňských ostrovech a obchodovali také s Avienem (dnešní Anglie).
14. Hlavní svatyní Atlanťanů byl Poseidonův chrám ležící u moře. Na severní straně jižního ramene delty Baetisu
byly lokalizovány pozůstatky bývalého velkého Poseidonova chrámu.
15. V Poseidonově chrámu měl stát sloup z oreichalkosu, do nějž byly vyryty zákony. To se hodí na to, co napsal
Strabon o záznamech Tartessanů. Také oni vyrývali do kovových sloupů své nejstarší zákony, které byly podle Strabona
staré 6000 let.
16. Atlantidě vládli králové a následníkem se stával vždy nejstarší syn.Stejné to bylo v Tartessu, jak zaznamenali
starověcí dějepisci.
17. V Atlantidě byl královský palác. Také v Tartessu byl královský palác „arx Gerontis“ u ústí řeky Baetis.
18. Poddaní atlantského krále se dělili na vládnoucí a služebnou třídu.K té první patřilo 60 000 obyvatel
blahobytné roviny a jim sloužili chudí horalé. Stejné aristokratické uspořádání vládlo rovněž v Tartessu. Jeho obyvatelstvo
se skládalo z vládnoucí, od práce osvobozené vrstvy „populus“ a ze služebných „plebs“.
19. Ostrov Atlantida po dlouhém období rozkvětu se náhle kvůli zemětřesení potopil do moře. To by mohlo být
mystické vyjádření skutečnosti, že Tartessos zničili po dlouhé epoše blahobytu Kartaginci.
Na místo se po během tisíciletí uložila metrová vrstva humusu. Byl Tartessos Platonovou Atlantidou? Nebo
alespoň kolonií potopené královské říše? Schultenova odhalení se spojují v mozaiku zobrazující město u západního
oceánu, které zbohatlo díky těžbě rud, kovoprůmyslu, námořnímu obchodu a zemědělství. Toto město se nevznáší
jako jiné verze Atlantidy ve vzduchu, nýbrž skutečně existovalo a leží přesně tam, kam Platon umístil východní konec
Atlantidy, u Gadesu, dnešního Cádizu.
Nikdo nepochybuje o tom, že Řekové ještě v Platonově době, tedy pouhých sto let po zničení Tartessu, věděli
o tomto světově proslulém, bohatém městě a že se ve své fantazii zabývali tímto centrem, které po šťastných staletích
tak náhle a záhadně zaniklo. Tehdy ještě bylo dost knih, které se o Tartessu zmiňovaly, a také v dobách Platonova
mládí ještě žili lidé, kteří znali toto město z vyprávění. Zdá se, že po topografické a kulturní stránce je Tartessos s Atlantidou totožný. Jen časové údaje tak docela nesouhlasí.
Atlantida měla podle Platona existovat přibližně v době 10 000 př. n. l. Proti tomu se vznáší námitka, že Solón
(Platonův zdroj) se při své návštěvě u egyptských kněží dopustil početní chyby. Což se ovšem nedá dokázat. a tak
nepostrádá slabiny ani teze o Tartessu coby Atlantidě. Nesporné zůstávají i nadále prameny zmiňující se o Antarktidě.
Ty žijí dál, i když už v antice byli lidé, kteří zpochybňovali existenci tohoto ostrovního kontinentu. Přesto se našli
v každé epoše nezdolní dobrodruzi, kteří se vydávali hledat ponořené město s pohádkovými poklady. a jestli nezemřeli,
hledají je dodnes…
Category: Ostrovní říše Atlantida | Views: 1657 | Added by: Draffix | Rating: 0.0/0 |
Total comments: 0
Only registered users can add comments.
[ Registration | Login ]
Přihlášení

Hledat

Odkazy

Statistika

Celkově online: 1
Hosti: 1
Uživatelé: 0


Copyright Mystery.at.ua © 2018
Make a free website with uCoz