Sobota, 2018-10-20, 23:22
Vítejte Host | RSS
Mystery
Domů
Registrace
Přihlášení
Menu

Kategorie
Parapsychologie [3]
Významné osobnosti [7]
Čas a prostor [1]
Hádanky minulosti [8]
Nadpřirozené bytosti [0]
Ostrovní říše Atlantida [9]
Tajemství říše faraónů [25]

Main » 2009 » Únor » 27 » Nesrovnalosti v určení stáří
Nesrovnalosti v určení stáří
17:05
S datováním dynastií egyptských faraónů není něco v pořádku. Podle dochovaných egyptských a řeckých podkladů
se má první egyptský král jmenovat Menej (Meni). S jeho jmenovitým uvedením a s uvedením 1. dynastie začínají
královské seznamy. Menej údajně kolem roku 2920 př. n. l. vysušil území Memfisu a změnil tok Nilu, protože tam
mělo být vybudováno centrum hlavního města Egypta. Tyto údaje převzala egyptologie ze spisů starověkého řeckého
historika Herodota. Ten však ve své zprávě uvádí ještě další pozoruhodná data. Říká, že Menej byl první lidský král
Egypta, který nastoupil po božských dynastiích. a dále se dočteme: „Po Menejovi následovalo tři sta třicet králů,
jejichž jména mi kněží předčítali z nějaké knihy.“
To je zvláštní. Změna toku Nilu a jméno zapadají do časového schématu. Naproti tomu uvedených tři sta třicet
králů nikoli, a proto jsou ignorováni. Herodotos také píše, že faraón jménem Chufu (Cheops) nechal vybudovat
„Velkou pyramidu“ a že před 11 340 lety ještě žili mezi lidmi bohové. Zmínka o Chufuovi je přijímána s nadšením,
neboť se hodí do obrazu tradiční egyptologie — 11 340 let naopak ne, a tak se tato informace potlačí. Prohlašuje se,
že jde o záhadné měsíční roky, ačkoli je známo, že staří Egypťané nepočítali v měsíčních rocích a Herodotos uvádí
období vlády jednotlivých králů až úzkostlivě přesně.
Navíc se Meniho jméno jako jméno krále nedá najít na památkách z doby 1. dynastie. Proto byly v nouzi nejvyšší
sestaveny různé hypotézy. Egyptologové se domnívají, že anonymní vládce jménem Narmer je totožný s mužem, který
spojil Horní a Dolní Egypt v jednu říši. Stejně tak přichází v úvahu Narmerův syn a následník Hor-Aha. To ale
není vědecky nijak jistě doloženo. Někteří egyptologové dokonce tvrdí, že Meni, Narmer a Aha jsou jedna a tatáž
osoba.
Jsou dosud známé teorie a datace týkající se vyspělé faraónské kultury skutečně závazné? Nebo spočívají na falešném
základě? a co bylo před faraóny?
Na denní světlo byly vytaženy nejrůznější užitné předměty, mj. také hliněné pohárovité nádoby, začerněné na
horním okraji a opatřené vlnovitými nebo šňůrkovými uchy. Jsou většinou pomalované, a jak se obecně předpokládá,
znázorňují nosné sítě. Tuto „symboliku provazového žebříku“ známe však z mnoha jiných prehistorických kultur,
kde souvisí s mýtickým nebeským žebříkem, s kosmickou představou spojení mezi oblohou a zemí.
Při prohlídce slavného Kestnerova muzea v Hamburku jsem si povšiml jednoho takového hliněného poháru. Připadlo
mi divné, že i na něm jsou zřetelně vyobrazeny tři špičaté pahorky, které spontánně připomínají tři pyramidy
v Gíze. Z toho ale plyne další nesrovnalost v datování. Zatímco doba vzniku Chufuovy, Rachefovy a Menkaureovy
pyramidy se klade do doby vlády 4. dynastie kolem roku 2500 př. n. l., pochází hliněná nádoba prokazatelně z období
staršího o několik staletí, tedy ze 4. tisíciletí př. n. l.
V přeplněných sklepních depozitářích archeologických muzeí po celém světě zmizely a mizejí brizantní poklady,
které jsou nalézány každoročně při vykopávkách. Občas se však přihodí, že do nich zabloudí nějaký badatel a
„znovuobjeví“ neobvyklý relikt. Co se ale děje, když má objevený artefakt tendenci vyvolat revoluci v dosavadních
názorech? Následují nepříjemné otázky. Má se nález zveřejnit, nebo naopak je třeba ho opět hezky rychle zabalit,
ukrýt mezi ostatní starožitnosti a zatajit jeho existenci?
Stejně se možná ptal také archeolog Bodil Mortensen, když v 80. letech minulého století narazil na čtyři zcela zachovalé
keramické nádoby, které byly vykopány už v roce 1907 na úpatí Velké pyramidy. Proto byly připsány období
vlády 4. dynastie a odloženy do sklepního depozitáře. Mortensen, který nádoby „náhodou“ objevil, je prozkoumal a
s velkým úžasem zjistil, že vůbec nepocházejí z období 4. dynastie, nýbrž z kultury, která existovala v Maadi. Ta však prožívala rozkvět nejméně jedno tisíciletí předtím, než je oficiálně stanovené datum stavby Chufuovy pyramidy.
V roce 1907 nebylo možné nádoby správně datovat, protože ruiny v Maadi byly objeveny až v roce 1930.
Nové archeologické výzkumy vedly k závěru, že dobře zachovalé nádoby z Maadi tehdy prostě neputovaly na
skládku, ale že musejí pocházet z nějakého hrobu. To však znamená, že v Gíze se muselo pohřbívat už v předdynastické
době a místo, kde stojí dnešní pyramidy, bylo používáno jako posvátné pohřebiště už dávno před faraóny.
Historik Michael Baigent, spoluautor bestselleru Tajná zpráva — Svatá krev a svatý grál, se domnívá, že stavbou
pyramid byly zničeny všechny dřívější památky, a z toho usuzuje, že se „pravděpodobně nikdy nedozvíme, co tam
skutečně stálo. Nicméně Gíza nebyla jednoznačně pouze královským pohřebištěm pro čtvrtou dynastii, nýbrž se zde
lidé pochovávali už dlouho předtím.“
Category: Tajemství říše faraónů | Views: 750 | Added by: Draffix | Rating: 0.0/0 |
Total comments: 0
Only registered users can add comments.
[ Registration | Login ]
Přihlášení

Hledat

Odkazy

Statistika

Celkově online: 1
Hosti: 1
Uživatelé: 0


Copyright Mystery.at.ua © 2018
Make a free website with uCoz