Sobota, 2018-04-21, 14:24
Vítejte Host | RSS
Mystery
Domů
Registrace
Přihlášení
Menu

Kategorie
Parapsychologie [3]
Významné osobnosti [7]
Čas a prostor [1]
Hádanky minulosti [8]
Nadpřirozené bytosti [0]
Ostrovní říše Atlantida [9]
Tajemství říše faraónů [25]

Main » 2009 » Únor » 22 » Starší než říše faraónů?
Starší než říše faraónů?
11:37
Fantastickou teorii nám nabízejí inženýr a spisovatel narozený v Egyptě Robert Bauval a známý anglický badatel
Graham Hancock. Podle jejich přesvědčení je sfinga pozůstatek neznámé vyspělé kultury z šerého dávnověku. Podporují
své tvrzení počítačovými podklady, které ozřejmují, že sfinga je precizně ztvárněna podle astronomických
aspektů. Vhodná data ovšem nespadají do doby kolem 2500 let před n.l., nýbrž až do období kolem 10 500 př. n. l.
Rekonstrukce a výpočty se úžasně přesně shodují s prorockými záznamy jasnovidce Edwarda Cayceho. V uvedené
epoše musel strážce pyramid nasměrovaný přesně na východ v okamžiku jarní rovnodennosti hledět na svůj pandán
na obloze — na souhvězdí Lva. Z dalších výzkumů plyne, že hlava sfingy je zachovalejší než tělo a je v poměru
k ostatním částem poměrně malá. Bauval a Hancock tvrdí, že postava původně také měla lví hlavu vhodnou k tělu,
ale ta kvůli prudkým lijákům ke konci ledové doby zvětrala. Když srážky konečně ustaly a egyptská savana se proměnila
v poušť, ležel obrovitý kamenný lev brzy po krk v písku, protože vál prudký vítr a vládlo bouřlivé počasí. To
ochránilo tělo, zatímco hlava byla dál vystavena povětrnostním vlivům. Eroze ji poškodila tak, že se během staletí výrazně
zmenšila. Socha se začala restaurovat až za vlády faraónů, jak se domnívají autoři Bauval a Hancock, a v té
době také dostala lidský obličej, který známe.
Teorii, že egyptská kultura je mnohem starší, než se dosud předpokládalo, podporují rovněž studie amerického
archeologického týmu z Bostonské univerzity, vedeného geologem Robertem M. Schochem. Vědci zjistili v dubnu
1991 neobyčejné erozní škody ve skále, z níž je sfinga vytesána. Stručně řečeno, skalní stěny vypadají, jako by pod ně
po staletí podtékala voda. Jenže právě ve zmíněné epoše nenastalo prokazatelně žádné déle trvající období dešťů.
Kromě toho nebylo mož.ié objevit srovnatelné pukliny ve stavebním materiálu okolních hrobek patřícím ke gízskému komplexu, jež by nasvědčovaly, že jsou stejného klimatického původu. Erozní vzorce jsou tak rozdílné, že je podle
Schocha a jeho týmu vyloučeno datovat stavby do stejné doby jako sfingu, a proto ani faraón Rachef nemohl být
v žádném případě stavitelem sochy. Stáří záhadné obojetné bytosti by se tedy podle stop zvětrání zřejmě mělo posunout
nejméně až do mokré neolitické periody — mohla tedy vzniknout už asi před 9000 lety. Schoch ve své závěrečné
zprávě píše: „Shrnu-li jako geolog důkazy, které máme k dispozici, docházím k hypotéze, že velká sfinga v Gize
je mnohem starší, než se uvádí. Nepochází tedy z roku přibližně 2500 př. n. l. Na základě zjištěných okolností
předběžně odhaduji, že původ monumentální skulptury lze hledat nejméně v letech 7000–5000 př. n. l., možná dokonce
ještě ve vzdálenější minulosti.“
Toto prohlášení vyvolalo naprostou senzaci a šířilo se po zeměkouli rychlostí stepního požáru. Naznačuje přece,
že na počátku dějin nestáli Sumerové v Mezopotámii (kolem 5000 př.n.l), nýbrž nějaká mnohem starší „prehistorická
civilizace“ vyznačující se enormními technickými výkony. Tato neznámá vyspělá kultura prý usadila míšence lva a
člověka do nynější pouště; faraón Rachef byl tedy pouze následníkem — nechal pouze renovovat hlavu a tělo sfingy.
Taková „nepochopitelná tvrzení“ nemohla jistě zůstat bez odezvy z oficiálních míst. „Kampaň, která připisuje
sfingu neznámé předegyptské kultuře, není seriózní,“ rozhorlil se profesor Dieter Arnold, vedoucí egyptského oddělení
Metropolitního muzea v New Yorku. „Divoké tvrzení,“ namítl německý mineralog profesor Dietrich Klemm.
„Poréznost může být stejně dobře přírodní vlastnost této horninové vrstvy,“ poznamenává také známý německý
odborník na pyramidy inženýr Rudolf Gantenbrink. Domnívá se, že neobvyklé stopy po erozi vytvořila sypoucí se
zrnka písku. Navrhuje provést sondu do horninových vrstev v podloží sfingy a přistoupit ke srovnávací analýze vzorků.
„Horninová vrstva je v hloubce mnoha metrů pod úrovní země. Pokud bude hornina porézní i v této hloubce,
mohl to způsobit jen déšť.“ Zatím ovšem sondáž nebyla provedena. Prostě nebyla Robertu Schochovi a jeho geologickému
týmu povolena. Hned po zveřejnění prvních studií a závěrů totiž egyptské úřady vyhnaly vědce ze země faraónů
a od roku 1993 zakázaly jakýkoli další geologický výzkum.
Schoch zareagoval na prudké útoky klidně: „Jestliže se výsledky naší práce neshodují s tradiční teorií o počátcích
dějin civilizace, bylo by možná vhodné, aby se druhá strana zamyslela nad revizí své teorie.“
„Nevíme, kdo sfingu postavil,“ dodává k tomu spisovatel a badatel John A. West ve svém vystoupení na výročním
zasedání Americké geologické společnosti v kalifornském San Diegu, „pokud se nám ale podaří prokázat, že
existovala mnohem dřív kultura, která dokázala něco takového, znamenalo by to pro historiografii totéž co Einsteinova
teorie relativity pro do té doby platnou fyziku.“
Bude třeba přepsat dějiny Egypta? Jsou teorie tradiční školní vědy postaveny v mnoha oblastech na vratkém základu?
Vzhledem k mnoha mimořádným objevům a novým aktuálním poznatkům se to nedá vyloučit. Otázka původu
naší kultury, hledání prvních civilizací, nové vykopávky a analýzy záhadných nálezů z prehistorické doby — to vše
je zatím v plenkách. Už nyní je ale jasné, že je třeba počítat s dalšími úžasnými překvapeními. Zatím ještě sfinga
mlčí…
Category: Tajemství říše faraónů | Views: 708 | Added by: Draffix | Rating: 0.0/0 |
Total comments: 0
Only registered users can add comments.
[ Registration | Login ]
Přihlášení

Hledat

Odkazy

Statistika

Celkově online: 1
Hosti: 1
Uživatelé: 0


Copyright Mystery.at.ua © 2018
Make a free website with uCoz