Fantastickou teorii nám nabízejí inženýr a spisovatel narozený v Egyptě Robert Bauval a známý anglický badatel Graham Hancock. Podle jejich přesvědčení je sfinga pozůstatek neznámé vyspělé kultury z šerého dávnověku. Podporují své tvrzení počítačovými podklady, které ozřejmují, že sfinga je precizně ztvárněna podle astronomických aspektů. Vhodná data ovšem nespadají do doby kolem 2500 let před n.l., nýbrž až do období kolem 10 500 př. n. l. Rekonstrukce a výpočty se úžasně přesně shodují s prorockými záznamy jasnovidce Edwarda Cayceho. V uvedené epoše musel strážce pyramid nasměrovaný přesně na východ v okamžiku jarní rovnodennosti hledět na svůj pandán na obloze — na souhvězdí Lva. Z dalších výzkumů plyne, že hlava sfingy je zachovalejší než tělo a je v poměru k ostatním částem poměrně malá. Bauval a Hancock tvrdí, že postava původně také měla lví hlavu vhodnou k tělu, ale ta kvůli prudkým lijákům ke konci ledové doby zvětrala. Když srážky konečně ustaly a egyptská savana se proměnila v poušť, ležel obrovitý kamenný lev brzy po krk v písku, protože vál prudký vítr a vládlo bouřlivé počasí. To ochránilo tělo, zatímco hlava byla dál vystavena povětrnostním vlivům. Eroze ji poškodila tak, že se během staletí výrazně zmenšila. Socha se začala restaurovat až za vlády faraónů, jak se domnívají autoři Bauval a Hancock, a v té době také dostala lidský obličej, který známe. Teorii, že egyptská kultura je mnohem starší, než se dosud předpokládalo, podporují rovněž studie amerického archeologického týmu z Bostonské univerzity, vedeného geologem Robertem M. Schochem. Vědci zjistili v dubnu 1991 neobyčejné erozní škody ve skále, z níž je sfinga vytesána. Stručně řečeno, skalní stěny vypadají, jako by pod ně po staletí podtékala voda. Jenže právě ve zmíněné epoše nenastalo prokazatelně žádné déle trvající období dešťů. Kromě toho nebylo mož.ié objevit srovnatelné pukliny ve stavebním materiálu okolních hrobek patřícím ke gízskému komplexu, jež by nasvědčovaly, že jsou stejného klimatického původu. Erozní vzorce jsou tak rozdílné, že je podle Schocha a jeho týmu vyloučeno datovat stavby do stejné doby jako sfingu, a proto ani faraón Rachef nemohl být v žádném případě stavitelem sochy. Stáří záhadné obojetné bytosti by se tedy podle stop zvětrání zřejmě mělo posunout nejméně až do mokré neolitické periody — mohla tedy vzniknout už asi před 9000 lety. Schoch ve své závěrečné zprávě píše: „Shrnu-li jako geolog důkazy, které máme k dispozici, docházím k hypotéze, že velká sfinga v Gize je mnohem starší, než se uvádí. Nepochází tedy z roku přibližně 2500 př. n. l. Na základě zjištěných okolností předběžně odhaduji, že původ monumentální skulptury lze hledat nejméně v letech 7000–5000 př. n. l., možná dokonce ještě ve vzdálenější minulosti.“ Toto prohlášení vyvolalo naprostou senzaci a šířilo se po zeměkouli rychlostí stepního požáru. Naznačuje přece, že na počátku dějin nestáli Sumerové v Mezopotámii (kolem 5000 př.n.l), nýbrž nějaká mnohem starší „prehistorická civilizace“ vyznačující se enormními technickými výkony. Tato neznámá vyspělá kultura prý usadila míšence lva a člověka do nynější pouště; faraón Rachef byl tedy pouze následníkem — nechal pouze renovovat hlavu a tělo sfingy. Taková „nepochopitelná tvrzení“ nemohla jistě zůstat bez odezvy z oficiálních míst. „Kampaň, která připisuje sfingu neznámé předegyptské kultuře, není seriózní,“ rozhorlil se profesor Dieter Arnold, vedoucí egyptského oddělení Metropolitního muzea v New Yorku. „Divoké tvrzení,“ namítl německý mineralog profesor Dietrich Klemm. „Poréznost může být stejně dobře přírodní vlastnost této horninové vrstvy,“ poznamenává také známý německý odborník na pyramidy inženýr Rudolf Gantenbrink. Domnívá se, že neobvyklé stopy po erozi vytvořila sypoucí se zrnka písku. Navrhuje provést sondu do horninových vrstev v podloží sfingy a přistoupit ke srovnávací analýze vzorků. „Horninová vrstva je v hloubce mnoha metrů pod úrovní země. Pokud bude hornina porézní i v této hloubce, mohl to způsobit jen déšť.“ Zatím ovšem sondáž nebyla provedena. Prostě nebyla Robertu Schochovi a jeho geologickému týmu povolena. Hned po zveřejnění prvních studií a závěrů totiž egyptské úřady vyhnaly vědce ze země faraónů a od roku 1993 zakázaly jakýkoli další geologický výzkum. Schoch zareagoval na prudké útoky klidně: „Jestliže se výsledky naší práce neshodují s tradiční teorií o počátcích dějin civilizace, bylo by možná vhodné, aby se druhá strana zamyslela nad revizí své teorie.“ „Nevíme, kdo sfingu postavil,“ dodává k tomu spisovatel a badatel John A. West ve svém vystoupení na výročním zasedání Americké geologické společnosti v kalifornském San Diegu, „pokud se nám ale podaří prokázat, že existovala mnohem dřív kultura, která dokázala něco takového, znamenalo by to pro historiografii totéž co Einsteinova teorie relativity pro do té doby platnou fyziku.“ Bude třeba přepsat dějiny Egypta? Jsou teorie tradiční školní vědy postaveny v mnoha oblastech na vratkém základu? Vzhledem k mnoha mimořádným objevům a novým aktuálním poznatkům se to nedá vyloučit. Otázka původu naší kultury, hledání prvních civilizací, nové vykopávky a analýzy záhadných nálezů z prehistorické doby — to vše je zatím v plenkách. Už nyní je ale jasné, že je třeba počítat s dalšími úžasnými překvapeními. Zatím ještě sfinga mlčí…