Neděle, 2018-02-25, 18:16
Vítejte Host | RSS
Mystery
Domů
Registrace
Přihlášení
Menu

Kategorie
Parapsychologie [3]
Významné osobnosti [7]
Čas a prostor [1]
Hádanky minulosti [8]
Nadpřirozené bytosti [0]
Ostrovní říše Atlantida [9]
Tajemství říše faraónů [25]

Main » 2009 » Únor » 22 » Prastaří svědkové věčnosti
Prastaří svědkové věčnosti
11:36
Není sporu, že ve starém Egyptě museli působit geniální architekti, před jejichž uměním by měli smeknout
dokonce i současní stavitelé. Dnes jsme spokojeni, už když se u různých budov jednotlivé konstrukční díly „rozcházejí“
o jeden či dva milimetry. Tyto závady jsou u „faraónských hrobek“ v Gize vyloučeny.
Spadá stavba Velké pyramidy opravdu do doby vlády faraóna Chufua? Kdo byl vůbec Chufu (také Chufew či
Cheops)? Jak už bylo řečeno, jeho ostatky se nikdy nenašly. Po domnělém staviteli největší pyramidy v Gíze zbyla
pouze soška ze slonoviny objevená při vykopávkách v roce 1903. Je to jediná dochovaná podobizna božího krále.
Většina faraónů po sobě zanechala obrovské sochy zobrazující celé dynastie. To není Chufuův případ. Proč tedy
údajně tak mocný vládce nezanechal potomkům žádné významné monumenty? Byla pyramida jeho hrobka, jak nás
tvrdošíjně ujišťuje tradiční archeologie?
Je to oprávněná otázka, když vezmeme v úvahu výsledky výzkumu provedeného na jednom vysokém technickém
učení. Fyzikové vyvinuli přesnou datovací metodu, jíž lze jednoznačně prokázat, že egyptské pyramidy (vybudované mezi druhou a šestou dynastií) jsou všechny do jedné nejméně o čtyři sta let starší, než se zatím předpokládalo. To ale
současně také naznačuje, že mohou být pochybné mnohé datace uváděné archeology.
Arabské historické prameny datují stáří kamenných památníků hluboko do minulosti. V oxfordské Bodleian Library
mají rukopis, jehož autorem je údajně Kopta Abu'l Hassan Ma´sudi. Koptsky kdysi hovořila a psala skupina
domorodých křesťanů, kteří se vzpírali islamizaci. Ma'sudi tvrdil, že Chufuova i Rachefova pyramida byly postaveny
už tři sta let před „velkou potopou“, podle jeho údajů tedy přesně v roce 3537 př. n. l.. Stavitelem Velké pyramidy byl
prý král Surid (nebo Saurid), který vládl před potopou, jak zaznamenal arabský historik Ibrahim ben Ibn Wosuff
Schah.
Suridovi se prý zdálo, že se na Zem zřítí obrovitá planeta ve chvíli, kdy „srdce Lva dostihne první minutu hlavy
Raka“. Tento hrůzný sen přiměl panovníka postavit nejstarší ze sedmi divů světa a uložit v něm veškeré vědění své
doby. Surid je líčen jako moudrý a dobrotivý král. Podle jiné legendy údajně obdržel pokyny ke stavbě pyramidy od
„bohů“.
Nedá se s určitostí říct, zda je tato báj pravdivá. Vzdor těmto starým dokumentům se však názory na původ a
stáří Velké pyramidy různí. Závažné pochyby o tvrdošíjném tvrzení archeologů, podle nějž vybudoval pyramidy
v Gize jeden faraón, však vyvolávají ještě jiné rozpory. Pokud je tedy nenechal postavit žádný faraón, pak kdo?
Není vůbec nepravděpodobné, že ony tři hlavní pyramidy vznikly dlouho předtím, než se ujali moci Chufu, Rachef
a Menkaure. Důkazy? Existují. Například vápencová stéla, která byla objevena před více než sto padesáti lety
v rozvalinách Isidina chrámu nedaleko Chufuovy pyramidy a nachází se ve vlastnictví Egyptského národního muzea.
Z nápisu vyplývá, že král Chufu na ni nechal vytesat text oslavující jeho osobu až v okamžiku, kdy byla dokončena
restaurace Isidina chrámu. O tom, že tohoto faraóna nelze za žádných okolností považovat za stavitele Velké pyramidy,
je přesvědčen archeolog a orientalista Zecharia Sitchin. Ve své knize Bohové, mýty, kultury, pyramidy pádně
dokazuje svou tezi. Američan, který se narodil v Rusku a vyrostl v Palestině, je považován za odborníka na blízkovýchodní
předkřesťanské kultury. Sitchin rozluštil nápis na stéle, který říká: „Nechť žije Hor Mezdau; králi Horního a
Dolního Egypta Chufuovi byl dán život. To on přičinil na tuto stélu (tento) nápis věnovaný jeho matce Isis, boží
matce a vládkyni západního Hathořina pahorku. Přinesl (jí) novou oběť. Postavil (jí) dům (chrám) z kamene, obnovil
bohy, kteří byli nalezeni v jejím chrámu.“
Jedinou pyramidou, kterou Chufu snad postavil, je pyramida věnovaná princezně Henutsen. Protože bohyně
Hathor byla považována za vládkyni Sinajského poloostrova, jak píše Zecharia Sitchin, a tamní nejvyšší pahorek byl
její „východní horou“, pak zmíněnou „západní horou“ možná byla Velká pyramida. Chufu tedy „založil“ dům Isis,
nicméně Velká pyramida podle nápisu na stéle stála už v době, kdy se Chufu ujal vlády nad Egyptem.
Sitchin píše dál: „Její vládkyně (pyramidy — pozn. aut.) byla bohyně Eset — patřila této bohyni, ne Chufuovi.
Kromě toho sfinga — tu údajně postavil spolu s druhou pyramidou Rachef — už seděla na stejném místě jako dnes.
V nápisu je dále uvedena přesná poloha sfingy a zmíněna skutečnost, že ji poškodil blesk — poškozené místo je viditelné
dodnes.“
Fakt, že Chufu alias Cheops nemohl být skutečným stavitelem Velké pyramidy, rozeznal svého času už severoamerický
historik a orientalista James Henry Breasted, jehož kniha Ancient Record of Egypt (Rozkvět starověkého
Egypta) z roku 1906 je považována za jedno ze standardních děl věnovaných egyptským nápisům.
Breasted v souvislosti s obsahem nápisu na stéle v Isidině chrámu říká, že „tyto odkazy… by byly nanejvýš významné“,
kdyby monumentální stavba byla vybudována skutečně za Chufuovy vlády, „jenže ortografie svědčí o pozdějším
datu nápisu“. Přestože se stéla vyznačuje všemi znaky pravosti, jak uvádí Sitchin, „nemohli se badatelé v době
objevů (a mnozí po nich)… smířit s nevyhnutelnými závěry. Protože nechtěli strhnout celou myšlenkovou konstrukci
výzkumu pyramid, prohlásili stélu za padělek — nápis prý vznikl dlouho po Chufuově smrti a Chufu je na něm uveden
jako autor, aby se podpořily romantické představy tamních kněží.“
Egyptologové se totiž mezitím upnuli na zdánlivě pádný důkaz v podobě červených znamení, která byla objevena
v zapečetěných síních nad Královskou komorou. Tato znamení byla vykládána jako kamenické značky z osmnáctého
roku Chufuovy vlády, a proto byla považována za pravá, neboť do zmíněných síní nikdo nevkročil před rokem 1837,
kdy byly nalezeny.
Protože však nápis na stéle přinášel přímo protikladné informace, muselo jít zjevně o padělek. Orientalista Zecharia
Sitchin se v každém případě kloní k názoru, že k tomuto případnému zfalšování nedošlo v dávné minulosti,
nýbrž v roce 1837, tedy poměrně nedávno a „padělatelé nebyli místní kněží, nýbrž dva tři bezostyšní Angličané…“
Sitchin obviňuje konkrétně tři archeology-amatéry z vědomé manipulace s nápisem ve zdivu pyramidy: britského
plukovníka Richarda Howarda Vysea; jeho krajana J. R. Hilla, tehdy vrchního dozorce měděného dolu, a Johna
Perringa, inženýra v té době působícího u Egyptského státního úřadu pro veřejné práce a stavby. Sitchin si je jist, že
„červené nápisy ve Velké pyramidě zhotovili Vyse a jeho pomocníci, nikoli stavitelé“.
„Není už důvod pochybovat o pravosti stély, na níž stojí, že pyramidy a sfinga už stály, když Chufu postavil tento
pomník božstvům Eset a Usirovi.“ Třebaže mnohé mluví pro to, že Zecharia Sitchin má zřejmě pravdu — oficiální egyptologie je jiného názoru.
Tvrdí, že Chufu nařídil postavit pyramidu na svou počest. Oficiálně bylo stanoveno, že faraóni 4.dynastie vládli zemi
na Nilu v letech 2575 až 2465 a to této epochy také spadá započetí stavby Velké pyramidy.
Nejednotné jsou naproti tomu názory na to, jak dlouho se tato pyramida stavěla. Někteří archeologové tvrdí, že
monument byl postaven za dvacet let, jiní jejich kolegové zase trvají na tom, že se stavěla nejméně třicet, ne-li dokonce
padesát šest let. Také započetí stavby kladou do doby mladší o čtyři sta let — do roku 2200 př. n. l.. Abychom
ještě víc zastřeli zmatený obraz výzkumu starověku, nesmlčíme ani názor mnohých učenců, kteří by rádi posunuli
dobu vzniku egyptského divu světa do předkřesťanské minulosti zpátky o celé jedno tisíciletí.
Skutečný počátek stavby Chufuovy pyramidy se ukrývá v temnotách historie. Nabízely se a stále ještě se nabízejí
četné pravděpodobné, ale také mnohé nevěrohodné teorie o době jejího vzniku. Tak třeba si byli egyptologové v dřívějších
dobách jistí, že vypátrali okamžik zrodu Velké pyramidy. Uváděli k tomu dva rozumné důvody. Zaprvé bylo
vypočteno, že v roce 2170 př. n. l.. se Polárka nacházela v jedné přímce s osou vchodu do pyramidy. Z čehož vědci
vyvodili, že dlouhá tmavá chodba za ním byla zřízena v takové poloze, aby do ní mohla proniknout záře této hvězdy.
Tento závěr se projevil jako klamný: Vědci totiž neuvážili, že hvězdy kvůli zdánlivému pohybu oblohy vůči Zemi
měnily své postavení a posouvaly se dál. To by však znamenalo, že by nebeská světla zaujala stejné postavení, které
měla v roce 2170 př. n. l.., až za 25 827 let.
Pravověrní esoterikové si naproti tomu myslí, že konečně našli „kámen mudrců“: Ukvapeně tvrdili, že Chufuova
pyramida byla postavena už před 26 000 lety. Tuto dataci lze jistě zpochybnit stejně snadno jako údaje školní vědy.
Category: Tajemství říše faraónů | Views: 705 | Added by: Draffix | Rating: 0.0/0 |
Total comments: 0
Only registered users can add comments.
[ Registration | Login ]
Přihlášení

Hledat

Odkazy

Statistika

Celkově online: 1
Hosti: 1
Uživatelé: 0


Copyright Mystery.at.ua © 2018
Make a free website with uCoz