Sobota, 2018-04-21, 14:30
Vítejte Host | RSS
Mystery
Domů
Registrace
Přihlášení
Menu

Kategorie
Parapsychologie [3]
Významné osobnosti [7]
Čas a prostor [1]
Hádanky minulosti [8]
Nadpřirozené bytosti [0]
Ostrovní říše Atlantida [9]
Tajemství říše faraónů [25]

Main » 2009 » Únor » 22 » Školní moudrost postavená na písku
Školní moudrost postavená na písku
11:30
Věda mezitím dokázala vyvrátit leccos z tradičních představ, ale je jen málo toho, co je skutečně jisté. Stejně jako
dřív je sporné, jak byly pyramidy postaveny, když ne zázrakem. Z učebnic dějepisu se dozvíme, že Velká pyramida
byla postavena údajně za pouze třiadvacetileté vlády faraóna Chufua (4. dynastie kolem 2553–2530 př. n. l..). To však
znamená, že každý den muselo být nalámáno, vydlabáno, otesáno, přivezeno, přeloženo na val v poušti a (jak zní domněnka)
dopraveno po rampách na staveniště v průměru tň sta vápencových kvádrů o celkové hmotnosti osm set
tun. Budiž zdůrazněno, že každý den. Ke stavbě egyptského divu světa mělo stačit asi 100 000 dělníků (podle jiných
propočtů pouze asi 25 000) pracujících v akordu. Protože chybí doložitelná fakta, jde o čistě fiktivní dohady archeologů.
Stačí si vysvětlit tento výkon pouze „dobrou organizací“? Byla to pouze touha po slávě velikášského panovníka,
která odůvodnila existenci tohoto kamenného obra? Měla Velká pyramida sloužit jen jako místo posledního odpočinku
faraóna Chufua? Nebo ospravedlňovaly tento gigantický náklad ještě jiné důvody?
Egyptští písaři sepsali spoustu hieroglyfických textů. V nich co nejpodrobněji popisují cestu krále na onen svět a
vyžívají se v líčení pohřebních rituálů. Chybí ale třeba jen jediné slovo o vzniku zázračných staveb. Proč nám stavitelé
Velké pyramidy nezanechali žádné písemné záznamy o její stavbě? Nebo jsme je zatím ještě nenašli, či prostě nedokázali
zjistit, pomocí jaké metodiky byl vybudován tento prehistorický monument? Jak mohly být zvedány do výšky
několikatunové bloky?
Egyptologové hledající vysvětlení nejsou vůbec jednotní. Za nejdůležitější nástroj ke stavbě pyramid jsou považovány
dřevěné saně. Dělníci prý tahali těžké náklady nahoru po rampě vybudované z písku a hlíny, která vedla
údajně doprostřed stavby nebo se vinula kolem ní. To by ovšem znamenalo, že by nájezd k nějaké velké pyramidě
musel být víc než jeden kilometr dlouhý. Navíc by se na něj spotřebovalo sedmkrát víc materiálu než na vlastní stavbu
pyramidy. a kam se asi po dokončení stavby vypařila celá ta mohutná hráz? Že by byla snesena kámen po kameni a
použita znovu? Stopy po rampách nebyly nikde nalezeny, ačkoli existují nedostavěné pyramidy, kde by se daly rozeznat
aspoň zbytky nějaké konstrukce. Teze o využití ramp a saní má ještě jedno slabé místo. Jak ukazují výpočty badatelů,
je tato metoda časově příliš náročná, což vylučuje, aby byla pyramida postavena během třiadvacetileté vlády
krále Chufua. Uvažujeme-li desetihodinový pracovní den a sedm pracovních dnů v týdnu, pracovní četu složenou
z dvaceti pěti až třiceti dělníků na jeden kvádr a čas potřebný pro stavbu zemních ramp, dostaneme příliš nízkou
efektivitu práce a navíc by šlo o nesmírnou fyzickou námahu. Jedna nová teorie vychází z předpokladu, že Egypťané
znali postup, který stál mnohem méně úsilí než technika stavby pomocí saní. Podle ní nebyly několikatunové kvádry vytahovány nahoru po rampách, nýbrž kouleny. Kamenné bloky tak mohly být přemísťovány se čtvrtinou tažné síly,
když se upnuly do kulatých dřevěných rámů. Ale ani tato konstrukce nic nedokazuje, navíc když stavitelé pyramid
podle školní vědy ani neznali kolo. Nikdy se nenašly pozůstatky takových kulatých dřevěných rámů.
Jeden z celosvětově nejproslulejších výzkumníků pyramid, německý egyptolog profesor doktor Rainer Stadelmann
odpověděl na otázku týkající se stavby pyramidy takto: „Kameny se přepravovaly nahoru po rampách, ale jistě
ne po jedné, jak se mnozí kolegové domnívají. Nemyslím si ani, že se používal jeden postupně se zvedající celoobvodový
násep. To by byli Egypťané se svými omezenými možnostmi měřicí techniky nedokázali. Průběžná rampa po
celém obvodu by znemožnila přesně zaměřit rohy pyramidy a vyznačit tak celou stavbu. Podle mého odhadu ji stavěli
zpočátku nejspíš pomocí mnoha malých ramp.“
Přiblíží nás tato hypotéza k vyřešení záhady stavby pyramidy? Nepředpokládá mnohem víc stavebního materiálu,
pracovních sil a času? „Možnosti měřicí techniky“ starých Egypťanů nemohly být zase tak „omezené“, když si uvědomíme
preciznost Velké pyramidy a astronomická data, která lze odvodit z jejích rozměrů. Protože nepřiznáváme
našim předkům vyspělé technické znalosti potřebné ke stavbě této geniální konstrukce, snažíme se vysvětlit
„nemožné“ pomocí primitivních prostředků.
Stadelmann se domnívá, že rampy se budovaly na výšku 90, možná maximálně 110 m pomocí saní tažených voly,
stejným prostředkem se přepravoval stavební materiál. Nehledě na to, že s přibývající výškou je doprava kamenných
kolosů čím dál těžší, dřív nebo později museli dělníci narazit na meze svých možností. Nahoře pak stál stavitel velkého
faraóna na poměrně malé plošině — a?
„Předpokládám,“ říká egyptolog, „že uprostřed této plošiny stála jakási věž, z níž se stavební materiál zvedal nahoru
pomocí kladkostrojů.“ Stadelmann se dále domnívá, že špička pyramidy byla zhotovena z jednoho bloku. Tento
několikatunový monument byl posledních dvacet třicet metrů podkládán trámy a zvedán, dokud kamenná špička
netrůnila nahoře na středové věži.
Stavba pyramidy zbavená zázraků? Ne doopravdy, neboť domněnky o používaných stavebních metodách jsou
koneckonců čistě spekulativní a také zde platí už řečené: Proč nebyly nalezeny žádné kladkostroje? Proč není žádný
odkaz na četných egyptských vyobrazeních? Jak byly předvídány nebo vypočítávány problémy, jež se mohly během
stavby vyskytnout, když údajně nebyly k dispozici žádné písemné stavební plány? a dokonce i když byly možná dvouapůltunové
bloky krok za krokem pomocí ramp nebo kladkostrojů zvedány do velkých výšek, jak to bylo možné udělat
u monumentů těžkých sedmdesát tun, jako je třeba ten z růžové žuly, který zdobí Královu komoru? Egyptolog
Rolf Krauss mezitím přestal přemýšlet o stavební technice: „Nacházíme jen málo záchytných bodů.“
a ještě něco je zvláštní: Generace stavitelů pyramid a dělníků žily v Gíze a tam také měly být pohřbeny. Proč ale
není k nalezení žádný záznam o tom, že nějaký dělník, dozorce nebo kněz se podílel na stavbě pyramidy?
Tento rozpor však německý egyptolog profesor Rainer Stadelmann odmítá. „Stavba pyramidy byla pro Egypťany
cosi sakrálního,“ ujišťuje mě bývalý ředitel Německého archeologického ústavu v Káhiře a vzápětí dodává: „Stavba
pyramidy pro ně byla jakási služba bohu — a neopakovatelná. a bylo zapovězeno popisovat něco tak jedinečného.“
Chufuovu pyramidu lze kvůli preciznímu vypracování a dokonalému tvaru právem považovat za něco jedinečného.
Země na Nilu však, jak víme, nemá pouze jedinou pyramidu. Zachovalo se navěky téměř sto těchto špičatých
stavebních památek. Mnohé z těchto monumentů zřejmě ještě leží neprobádané v pouštní půdě a čekají, až budou
objeveny. Teprve před několika málo lety našli francouzští archeologové při vykopávkách v poušti u Sakkáry základy
neznámé pyramidy. Její stáří se odhaduje přibližně na 4300 let. Prý byla postavena pro neznámou královnu. Již počátkem
90. let minulého století narazili němečtí archeologové rovněž na neznámou pyramidu u Luxoru; jde o asi
3400 let starou stavbu se základnou zvící sto metrů čtverečních.
Nápadné u všech objevených pyramid je, že pozdější stavby z doby následující po vládě Chufua jsou celkově
mnohem skromnější, přestože tehdejší architekti museli mít stavebně technické zkušenosti právě z jeho éry. Vypadá
to, jako by šlo pouze o jednoduché napodobeniny Velké pyramidy v Gíze. Dodnes — to připouštějí dokonce i archeologové
— není jednoznačně objasněno, co asi zapříčinilo úpadek a náhlý konec výstavby pyramid. Vše se vposledku
točí kolem klíčové otázky: Jak, kdy a proč byly postaveny pyramidy v Gíze?
Zdá se značně nepravděpodobné, že stavba postupovala tak primitivním způsobem, jak nás učí školní věda.
Dokončení domnělých hrobek králů Chufua a Rachefa svědčí o znamenité úrovni technických dovedností prehistorických
stavitelů, jaké by bylo stěží možné dosáhnout dokonce i v naší současnosti. Přesto trvá tradiční egyptologie
zatvrzele na tom, že tato zázračná díla byla postavena pouze skromnými technickými prostředky z doby bronzové.
Existuje teorie, kterou její autoři chtěli už počátkem roku 1978 oveřit v praxi, aby ukázali celému světu, jakým
způsobem staří Egypťané ve skutečnosti stavěli své pyramidy. Pod vedením japonského egyptologa profesora Sakuji
Yoshimury měl experiment proběhnout věrně podle běžných egyptologických hypotéz. Bez technického vybavení
i bez pomoci strojů. Pouhýma rukama zamýšleli Japonci postavit poblíž původních pyramid v Gíze dvanáct metrů
vysokou minipyramidu. Všechno však dopadlo jinak. Modelová pyramida se neřídila domněnkami školní vědy. Sotva
začali stavět plagiát Chufuovy pyramidy, začalo hrozit nebezpečí, že spadne. Nic na tom nezměnily ani pokusy zajistit soudržnost kamenných kvádrů strojovým vyfrézováním a urychlit jejich transport na staveniště nákladními auty.
Pokus napodobit způsob stavby Velké pyramidy skončil v posledku jako diletantský podnik neschopný života.
Upřímně řečeno, takoví packalové naši předkové rozhodně nebyli.
Trvám na tom, že nic nemohlo proběhnout tak, jak nám to v hodinách dějepisu nacpali ve škole do hlavy. Kontingent
dělníků (nápad s otroky byl mezitím zavržen) a vojáků egyptské armády měl dopravit několikatunové žulové
bloky z lomů u Asuánu na vzdálenost asi jednoho tisíce kilometrů po Nilu. a to na vorech, neboť tehdy, jak se tvrdí,
lepší dopravní prostředek určitě neměli. Nikdo z teoretiků tohoto ražení zřejmě dosud v praxi nezkusil, jak dostat
bez technických pomůcek kamenný kolos na labilní dřevěný prám kolébající se na vodě. a to holýma rukama neboť
jinou možnost podle našich historiků staří Egypťané neměli. Po šťastném přistání v cílovém přístavu, jak ujišťovali
autoři projektu, měly být tyto kamenné kvádry přeloženy podle tradiční teorie na primitivní dřevěné saně a dopraveny
přímo ke staveništi pyramidy.
Jak něco takového může dopadnout, nám už předtím ukázali nedobrovolně Japonci. V čem je ale třeba hledat
vlastní příčinu nezdaru tohoto archeologického experimentu? Že by se snad učenci zmýlili, když se domnívali, že
pyramidy byly postaveny se vším všudy v potu tváře a za použití primitivních nástrojů? Je zapotřebí nového pojetí,
revize historického světového názoru, jaký nám egyptologie tvrdošíjně (a zjevně chybně) nabízí?
Category: Tajemství říše faraónů | Views: 683 | Added by: Draffix | Rating: 0.0/0 |
Total comments: 0
Only registered users can add comments.
[ Registration | Login ]
Přihlášení

Hledat

Odkazy

Statistika

Celkově online: 1
Hosti: 1
Uživatelé: 0


Copyright Mystery.at.ua © 2018
Make a free website with uCoz