Když se ptáme na poslední tajemství našeho světa, bezděky si vzpomeneme na pyramidy v Gíze. Zvlášť záhadné jsou pro nás dvě z celkem více než devadesáti egyptských pyramid. Je příznačné, že obě stavby vděčí za svou existenci jedné faraónské dynastii. Míníme tím Chufuovu (Cheopsovu) a Rachefovu (Chafreovu) pyramidu. Každá sama o sobě představuje opravdovou výzvu pro moderní vědu. Už celá staletí dodávají pyramidy křídla naší fantazii a přitahují návštěvníky z celého světa. Když se z autobusů cestovních kanceláří vyhrnou zpocení turisté a vydají se na prohlídku k pyramidám v Gíze poblíž Káhiry, stane se s našimi současníky zvyklými na senzace cosi překvapujícího. Jsou zaskočeni pohledem na tyto mohutné kamenné monumenty. Rád přiznávám, že se mě vždy zmocní stejný pocit. Výhled z Velké pyramidy je umožněn pouze místním mladíkům, kteří přestupují zákaz lézt nahoru stejně lehkovážně jako autor, který ovšem musel dát „bakšiš“. Odvážný výstup po vysokých stupních mi trval před více než dvaceti lety dvacet minut (dnes už bych si nahoru vylézt netroufl) a sestup byl ještě o něco nebezpečnější. Chufuova pyramida pokrývá plochu přibližně 53 000 čtverečních metrů. Vešly by se do ní pohodlně katedrály ve Florencii a Miláně, jakož i chrám svatého Petra v Římě. Původní výška pyramidy činila146,7m, o něco se snížila poté, co špička byla rozkradena a erodovala, ale i dnes ční do úctyhodné výšky 137 m. Z horní plošinky zvící deseti čtverečních metrů zabloudí pohled kolem Rachefovy pyramidy se zachovalým kamenným obložením špice daleko do Libyjské pouště. Navždy ve mně zůstane velkolepá vzpomínka na to, jak jsem pozoroval východ slunce z Chufuova „nosu“ a vychutnával si panoramatický pohled na bezbřehé strnulé moře s vlnami žlutohnědého písku a šedivého kamení. Pyramidy, symbol vzestupu k bohu slunce a Egypta vůbec — pomníky kdysi kvetoucí kultury — jsou bezpochyby turistická atrakce číslo jedna. Proč se ale vlastně stavěly? K jakému účelu sloužila Chufuova pyramida? Jak si vysvětlit její přesný geometrický tvar? Takto začíná téměř každý rozhovor mezi „normálním“ člověkem a egyptologem a pokračuje vzápětí další otázkou: Jak vlastně vybudovali tyto stavební obry?“ Na standardní otázky přirozeně existují standardní odpovědi: „Byly to hrobky faraónů, o tom vlastně není pochyb,“ tvrdí Rolf Krauss, egyptolog z Humboldtovy univerzity v Berlíně. Králové byli po smrtí mumifikováni a pohřbeni, aby posléze vystoupili ke svým božským předkům. V dřívějších epochách byli faraóni považováni za potomky bohyně nebe Isis (Eset) a jejího bratra Osirise (Usira), který byl na obloze uctíván jako souhvězdí Orion. Faraóni platili rovněž za „syny boha slunce Re“. Byly podle toho pyramidy, které postavily před asi 4500 lety celé legie dělníků a otroků droucích do úmoru, symbolem boží moci? Je to pěkná představa jako vystřižená z nějakého filmového trháku, ale jako výklad příliš nepřesvědčí. Jeden z problémů tkví v tom, že celá tisíciletí nikdo nevěděl, jak to vypadá v nitru Chufuovy pyramidy. Teprve v roce 800 n. l. se podařilo mladému chalífovi z Bagdádu Al Mamunovi proniknout do stavby spolu se skupinou mužů. Arabové objevili „hrobku“, ale žádné poklady nenašli — sarkofág byl prázdný. Předběhli je vykradači hrobů? Nic tomu nenasvědčuje. Lupiči by se byli vrhli na zlaté poklady. Proč by měli krást obandážovanou faraónovu mrtvolu? Panovníkovy ostatky nechybějí jen v Chufuově pyramidě. Zatím archeologové neobjevili mumii faraóna v ani jedné pyramidě. Byli mrtví králové skutečně všichni ukradeni? Nebo byli možná pohřbeni jinde a pyramidy sloužily jako obrovské hrobky jen tak naoko a plnily docela jinou funkci? Celá věc je ještě záhadnější, když víme, že Chufuova pyramida je to nejpřesnější stavební dílo — a nejen antické. Dokonce i nejmodernější stavební technika by narazila na hranice svých možností, kdyby se dnes pokusila vybudovat takový monument, jako je Chufuova pyramida se svými téměř 2,5 miliony kamenných bloků vážícími v průměru 2,5 tuny. Každá strana Velké pyramidy je 230,3 m dlouhá, což odpovídá 440 egyptským královským loktům. • Pyramida je nasměrována přesně na sever a leží přesně uprostřed pevninského bloku; • poledník protažený pyramidou dělí moře a kontinenty přesně na dva stejné díly a navíc je nejdelší, který probíhá po pevnině; • poměr mezi výškou pyramidy a jejím objemem odpovídá přesně poměru mezi poloměrem kruhu a jeho obsahem; • součet čtyř délek její základny dělený dvojnásobkem její výšky činí přibližně 3,1416…, tedy proslulé číslo π; • výška pyramidy vynásobená miliardou se rovná přibližně vzdálenosti Země — Slunce; • vzdálenost pyramidy ke středu Země se rovná její vzdálenosti od severního pólu. To je jen několik číselných příkladů z mnoha, které ozřejmují fakt, že stavitelé pyramidy očividně věděli o záhadách našeho vesmíru víc než generace, jež následovaly po nich. Jedno je jisté, ať už nechal postavit Chufuovu pyramidu kdokoli, zanechal po sobě spolu s tímto zázrakem v kameni tajenku geniální číselné mystiky. Už základní princip tvaru s pěti plochami ukazuje, že pyramidy nebyly jen obrovské hory kamení. Pět ploch zastupuje živly oheň, vodu, zemi, vzduch a kvintesenci a symbolizuje tak vesmír a harmonii. Nebo jde jen o „náhodu a hrátky s čísly“, jak se domnívají skeptikové? U lecčeho možná ano, ale základ je výsledkem exaktních výpočtů a precizní geometrie. Odkud ale vzali tajemní stavitelé tak úžasné potřebné vědomosti? Národ, který podle školní vědy neznal ani kolo, ani kompas? Mnohé zůstává nevysvětlené, třeba „větrací šachty“, které končí někde ve zdech pyramidy. Nebo „Královnina komora“, v níž nikdy nebyla pohřbena faraónova manželka. Nebo nedokončená komora zasahující do podloží skály. Jaký význam jí byl tehdy určen? Výklad egyptologů, že pyramidy sloužily pouze jako hrobky, není vůbec tak podložený, jak se tvrdí. Pyramidy v Gíze patří k tomu největšímu, co lidé kdy stvořili.
