Neděle, 2018-02-25, 18:08
Vítejte Host | RSS
Mystery
Domů
Registrace
Přihlášení
Menu

Kategorie
Parapsychologie [3]
Významné osobnosti [7]
Čas a prostor [1]
Hádanky minulosti [8]
Nadpřirozené bytosti [0]
Ostrovní říše Atlantida [9]
Tajemství říše faraónů [25]

Main » 2009 » Únor » 22 » Čas jako pojem
Čas jako pojem
22:14
Náš vyvíjející se vesmír má ctyri základní složky: hmotu, zárení, prostor a cas. Všechny tyto složky mohou být mereny s velkou presností. Merení casu
Každý opakující se jev muže být použit k merení uplynulého casu. Príroda dala už našim predkum tri úkazy, podle nichž lze merit cas:

Jeden den (perioda strídáni svetla a tmy) je dána rotací Zeme kolem své osy. Slunecní den trvá asi o 4 minuty déle než jedna otácka vzhledem ke hvezdám. Stred slunecního disku (skutecného Slunce) se pohybuje po ekliptice s promenlivou rychlostí – rychleji v zime, pomaleji v léte. Proto byl astronomy zaveden pojem „fiktivní Slunce“, které se pohybuje po rovníku s konstantní rychlostí. Myšlené Slunce a skutecné Slunce se potkávají jednou rocne v bode jarní rovnodennosti.

Jeden obeh Mesíce kolem Zeme (= synodický mesíc) je používán jako mesíc a jeho ctvrtina je týden. Mesíc v první ctvrti, celý Mesíc a Mesíc v poslední ctvrti je viditelný pro každého a odkudkoli a casový interval mezi fázemi je sedm dní (jeden týden) a 9 hodin.Celý synodický mesíc trvá 29,5 dne. Mesícní kalendár proto alternuje od 29 do 30 dnu.

Jeden obeh Zeme kolem Slunce je jeden rok. Rytmus života v biosfére je dán tropickým rokem. Je to casový interval mezi dvemi prechody Slunce pres bod jarní rovnodennosti. Bod jarní rovnodennosti je posouván po ekliptice smerem na západ, takže je tropický rok o 20 minut kratší než celý obeh Zeme kolem Slunce (=360 stupnu) zvaný hvezdný rok.

Dny, rocní sezóny a fáze Mesíce byly považovány za dob nomádu a primitivních zemedelcu dostatecné „potreby“k merení casu. Behem historie lidstva se však prístroje k merení casu neustále vyvíjely. První, kdo zacal dny rozdelovat po 12 hodinách, byli Chaldejci. K tomu používali slunecní hodiny. Po nich následovaly ruzná vylepšení hodin: vodní hodiny, presýpací hodiny, mechanické hodiny (s kyvadlem), elektrické hodiny (s piezoelektrickým krystalem) a nakonec atomové hodiny (s Cesiem 33 ci jinými atomy). Náš zpusob života je zcela závislý na presném merení casu. Veda, komunikování, doprava, výroba i jiné odvetví se bez znalosti presného casu neobešly. První atomové hodiny pochází z Velké Británie z roku 1955.

Historie merení casu

Historie našeho vesmíru zacala Velkým Treskem, kdy vznikl cas, prostor, hmota a zárení. První éra (éra zárení) trvala zhruba 300 000 let. Energie fotonu prevládla nad energií hmoty. Fúzí trí kvarku vznikly protony a neutrony, jadernými silami vznikly jádra helia a težkého vodíku. V ces. V kosmologické rekombinaci se úplné atomy objevily a vesmír se stal viditelným. Poté se však svetlo zmenilo na infracervené zárení (expanzí) a na 200 miliónu let se stal vesmír temný. Behem éry hmoty gravitace vytvorila galaxie s hvezdami. V supernovách se tvorily syntézou vodíku prvky, gravitace vytvorila naši slunecní soustavu. Vše bylo stvoreno gravitacními, jadernými a elektrickými silami z kvarku a elektronu.

Systém casu a jednotky

Absolutní cas Podle Newtona (v jeho Principia) je cas nezávislý na vecech a událostech, címž je myšleno, že je absolutní. Kdyby všechna hmota z vesmíru zmizela, neovlivnilo by to ani absolutní cas, ani absolutní prostor.

Atomový cas Je to cas využívající prirozenou frekvenci atomu. Ve vetšine atomových hodin je použito Cesium 133. První atomové hodiny byly zkonstruovány v Národní Fyzikální Laboratori, Anglie, v roce 1955. Izotop Cesia osciluje 9 192 631 770 krát za sekundu. V roce 1967 bylo na této vlastnosti založená nová definice casu. Duvodem bylo to, že frekvence Cesia je velmi stabilní. Dobré atomové hodiny jsou schopné udržovat cas s presností 1 sekundy na 15 miliónu let. V dnešní dobe pracují vedci na jejich zlepšení. Cílem je zvýšit jejich presnost na 1 sekundu na 10 miliard let.

JD ci Julianský den je pocet dnu, které ubehly od poledne 1. ledna 4713 pr. našim letopoctem. Juliánský datum je pocet Juliánských dní plus díl predcházejícího dne pred predešlým polednem. receding noon. Napr. 2 437 666.50 uplynulo od pulnoci 1. ledna 4713 pred n.l. do 2. ledna 1962.

Myšlené Slunce Fiktivní bod nad zemským rovníkem, které se pohybuje s konstantní rychlostí k východu a prochází bodem jarní rovnodennosti i skutecným Sluncem. Jeho úhloví vzdálenost od poledmíku urcuje myšlený slunecní cas.

MJD ci Upravený Juliánský datum zacíná o pulnoci a pro zjednodušení je odecítáno od JD 2 400 000.5 dne. JD ani MJD neobsahuje žádné prechodné roky, mesíce. Je to nepretržitá, nicím nerušená, casová stupnice, a jako taková je využívána v historii a astronomii.

Relativistický cas Vzhledem k speciální teorii relativity má každá vec svuj cas. Podle rcení: „Omnia tempus habent“). Merený tok casu u rychle se pohybujících objektu (napr. cástic v urychlovacích nebo kosmické zárení) je zpomalován.
S, Sekunda, atomová sekunda. Oficiální definice zní: „La seconde est la durée de 9 192 631 770 périodes de la radiation correspondant a la transition entre les deux niveaux hyperfins de l'état fondamental de l'atome de césium 133“

Slunecní den Zdánlivý slunecní den – casový interval, behem nehož skutecné Slunce prejde mezi dvemi poledníky. Myšlený slunecní den – casový interval, behem nehož myšlené Slunce prejde mezi dvemi poledníky.

TAI, Mezinárodní atomový cas. (Temps Atomique International). V roce 1960 byly vynalezeny vhodné technologie k porovnávání celosvetového casu a byla ustanovena atomová stupnice casu. Velké množství atomových hodin po celém svete (v dnešní dobe je jich kolem 350) posílají své casy do Mezinárodního úradu de l'Heure (BIH), kde je meren TAI. Je to vlastne statistická casová stupnice.

UT, Universální cas je myšlený slunecní cas Greenwichského poledníku. Je pocítán z Greenwichské pulnoci a jeho jednotkami jsou myšlené slunecní dny. Korespondují se životem na Zemi.

UTC, Koordinovaný universální cas je universální cas (=dobe rotace Zeme) koordinovaný s Mezinárodním Atomovým casem (TAI). UTC proto zahrnuje obojí – praktickou rotaci Zeme a obdivuhodnou pravidelnost atomové oscilace. Na rozdíl od TAI, UTC pocítá celé sekundy a nekdy (když je rozdíl UT a TAI 0,9 sekundy) je odectena ci prictena prechodná sekunda.

http://vt-2004.astro.cz/teorie/G2/

Category: Čas a prostor | Views: 1012 | Added by: Draffix | Rating: 0.0/0 |
Total comments: 0
Only registered users can add comments.
[ Registration | Login ]
Přihlášení

Hledat

Odkazy

Statistika

Celkově online: 1
Hosti: 1
Uživatelé: 0


Copyright Mystery.at.ua © 2018
Make a free website with uCoz