Když jsem procházel bogotským Muzeem zlata, nepřestával jsem žasnout. Je nádherné, jaké světově jedinečné poklady jsou v něm uloženy. Řemeslná elegance a rafinovanost šperků svědčí o vysokém stupni vývoje předkolumbovské kultury. Mnoho nepatrných skvostů má tak jemné zpracování, až se téměř nechce věřit, že by byly zhotoveny bez použití zvětšovacích skel. Vedle klenotů vyrobených filigránskou technikou ze zlatých drátků je umístěna známá tabule. Primitivní chlupatý člověk z doby kamenné na ní opracovává dlátem a kladivem zlatou sochu. Je to pravdivá představa vzhledem k jemné precizní práci? Existovalo už tehdy know-how, o němž dodnes nic nevíme? Profesor Gutierrez se chvíli přehraboval v bedně se svými poklady a vytáhl několik zvláštních malých předmětů. Jsou to relikty, kterých byla v Kolumbii vykopána spousta, které ale archeologové považují za pouhé „kultovní objekty“ nebo „symboly plodnosti“. Designér Gutierrez je naproti tom
... Číst dále »
Svatý Augustin se ve svých dílech ze 4. století n. l. zmiňuje o zázračné svítilně, o tajemném, nepřetržitě zářícím zdroji. Ani voda, ani vítr nedokážou zhasit toto svítidlo uchovávané v Isidině chrámu. O podivných osvětlovacích tělesech hovoří mýty téměř všech národů. Rádi připisujeme tyto dochované zmínky starověkým utopiím a bájím. Přesto analýza elektrobaterií z předkřesťanské doby ukázala (i když se mnozí badatelé starověku jen těžko smiřují s tímto dokladem dávné technologické znalosti), že s elektřinou uměli zacházet už lidé na úsvitu našich dějin. Lze odporovat spoustou pramenů a nálezů tradičnímu historickému názoru, podle nějž objevil působení elektrického proudu až v roce 1820 Dán Hans Christian Örsted, po něm pokračoval ve výzkumech Michael Faraday a konečně žárovku vynalezl až v roce 1871 Thomas Alva Edison. Horká stopa vede, jako tolikrát, do země faraónů — do Egypta. Nejen Parthové, ale také staroegyptští kněží — ... Číst dále »
Využití zdrojů elektrického proudu v dávných dobách v žádném případě nepatří jen do říše pohádek nebo snů. Bagdádské muzeum má ve svém vlastnictví elektrickou baterii z předkřesťanského parthského období, která funguje na galvanickém principu a používala se ke zlacení božích soch. Ve vídeňském Technickém muzeu lze vidět rekonstruovanou kopii této baterie. To, co, jak se zdá, naznačují mnohé legendy – a co byli staří kněží zjevně schopni realizovat – bylo provedeno v roce 1978 v praxi a před kritickými očitými svědky. Ředitel Hildesheimského muzea, doktor Arne Eggebrecht, a tamní restaurátor Rolf Schulte nejprve zhotovili přesnou kopii parthského hliněného džbánu nalezeného v dnešním Iráku a nezapomněli ani na kovové vložky — zcela věrné originálním. Potom v září pozvali do muzea několik odborníků a předvedli jim zajímavý experiment. Neobvyklé pozvání zvědavě přijali jeden zlatotepec, dva chemici z oddělení vývoje baterií ve
... Číst dále »
Zdá se, že z vědění našich předků se zachovaly spíš jen fragmenty. Často si nedovedeme vysvětlit jejich smysl a účel. Záhadné nálezy v dějinách lidstva bývaly kdysi reálnými věcmi, přestože mezitím upadly v zapomenutí. Platí to také pro ony tajemné „kultovní objekty“, o nichž se zmiňují pradávné náboženské texty? Je možné najít ve starých mýtech skryté narážky na kdysi existující technologické vědomosti? Jde o bájivé fantazírování, nebo o nepochopené tajné vědy? Starý zákon hovoří o izraelitském kultovním předmětu, o tzv. „arše úmluvy“ nebo také „arše Boží“ či „arše svědectví“. Co to bylo za zvláštní předmět? Oficiálně, podle konfesního učení, prý sloužila archa úmluvy výhradně k tomu, aby uchovávala a chránila kamenné desky Zákona, které patriarcha Mojžíš přinesl z Boží hory na Sinajském poloostrově. Tajemná síla vycházející z této skříňky mohla při neodborném zacházení působit rušivě a životu nebezpečně. Přesto existují i
... Číst dále »
Náš vyvíjející se vesmír má ctyri základní složky: hmotu, zárení, prostor a cas. Všechny tyto složky mohou být mereny s velkou presností. Merení casu Každý opakující se jev muže být použit k merení uplynulého casu. Príroda dala už našim predkum tri úkazy, podle nichž lze merit cas:
Jeden den (perioda strídáni svetla a tmy) je dána rotací Zeme kolem své osy. Slunecní den trvá asi o 4 minuty déle než jedna otácka vzhledem ke hvezdám. Stred slunecního disku (skutecného Slunce) se pohybuje po ekliptice s promenlivou rychlostí – rychleji v zime, pomaleji v léte. Proto byl astronomy zaveden pojem „fiktivní Slunce“, které se pohybuje po rovníku s konstantní rychlostí. Myšlené Slunce a skutecné Slunce se potkávají jednou rocne v bode jarní rovnodennosti.
Jeden obeh Mesíce kolem Zeme (= synodický mesíc) je používán jako mesíc a jeho ctvrtina je týden. Mesíc v první ctvrti, celý Mesíc a Mesíc v poslední ctvrti je viditelný pro každého a odkudkoli a casový interval mezi fázemi je s
... Číst dále »
Nesrovnalosti v naší minulosti vystavují současné vědce tvrdé zkoušce a zpochybňují naše tradiční pojetí dějin. Svědčí o tom mimořádné nálezy z křišťálu, mj. tajemné lebky, masky z křemene, antické optické čočky nebo neznámé kultovní předměty. Již neandrtálci dovedli precizně opracovávat předměty z křišťálu. Přitom byli tito pravěcí lidé považováni za „primitivy“. Přesto nijak nezaostávali za homo sapiens ve výrobě nástrojů, v oblečení a technice lovu, měli dokonce objemnější mozek než novodobý člověk a pohřbívali své mrtvé, jak dokládají např. nálezy koster v Iráku. O to méně se hodí do obvyklého obrazu fakt, že se rodové linie moderního člověka a neandrtálce rozdělily už asi před 600 000 lety. Mnichovští genetici doložili, že kostnatý tvor z doby ledové je jen velmi vzdáleně příbuzný modernímu člověku. To, že neandrtálci byli mnohem pokročilejší, než se jim obecně přisuzuje, se ukazuje jasně na 50 000 let starých ozdobnýc
... Číst dále »
Píšeme rok 1901 (některé prameny udávají rok 1902), je Bílá sobota. Vlny vysoké několik metrů si pohazují s malým potápěčským člunem jako s ořechovou skořápkou. Egejské moře zase jednou „řádí“. Muži na palubě mají plné ruce práce a dělají všechno pro to, aby se plavidlo nerozbilo o útesy. Řečtí potápěči se rozhodli ponořit pod hladinu poblíž skalnatého řeckého ostrova Antikythéry — v té době ale zuřila bouře a hrstka námořníků byla ráda, že je vlny nespláchnou do moře. Druhý den ráno už nic nenasvědčovalo, že ještě včera zuřila bouře. Obloha byla zářivě modrá, moře klidné, zkrátka a dobře krásnější velikonoční neděli nebylo možné si představit. Egejské moře se ukazovalo z nejmírumilovnější stránky. Potápěči se nachystali k lovu podmořských hub. Jenže náhle bylo všechno jinak. Pozornost potápěčů nevzbudily houby — nýbrž ztrouchnivělý vrak lodi. Kutr ležel na mořském dnu v hloubce asi šedesát metrů. Už první prohlídka lodi od
... Číst dále »
Z dávných vědomostí prastarých kultur zbyly jen fragmenty. Vědci zabývající se starověkem musejí často pracně skládat z těchto zlomků jakousi mozaiku. Nesmí však nikoho udivovat, že v této skládačce chybí většinou důležité kamínky, a proto zůstává tento obraz naší minulosti útržkovitý, zamlžený a neprobádaný. Stěží si lze zcela vysvětlit už jazykový svět našich předků. Nikdo neví, kdy nebo kde jazyky vznikly, který z nich byl první nebo která řeč je nejstarší z těch, jimiž se dodnes mluví. Existují domněnky, že první hláskové signály pocházejí ze světa zvířat, že napodobují ptačí štěbetání. Tímto neobvyklým způsobem se „švitoří“ např. ve východoturecké vsi Cuskoy. Proto se jí také říká „ptačí ves“. Místní obyvatelé napodobují štěbetání a trylkování opeřenců tak dokonale, že je lze stěží rozeznat od skutečného ptačího švitoření. Podobné je to u Guanchů, tajemných, urostlých bílých praobyvatel Kanárských ostrovů. Když se s nimi ve <
... Číst dále »
Často čteme o epochálních vymoženostech, žasneme nad vynálezem, který nám ukazuje novou cestu, a docházíme k názoru, že globální pokrok je dítětem 20. století. Jaké všechny perspektivní novinky nespatřily světlo světa v minulých desetiletích? Jsme ale vskutku první, kdo dostal do vínku kreativitu a vynalézavost? Uskutečňují se geniální myšlenky teprve v současnosti? Kdo tomu věří, podléhá závažnému omylu. Po celé zeměkouli byly a jsou roztroušeny úžasné pozůstatky minulosti a stále znovu se dobývají ze země. Ukazují nám, že už prastaré vyspělé kultury byly schopny podávat maximální technologické výkony a mnohé technické vymoženosti novověku byly často vynalezeny už dávno, jen jsme je „znovuobjevili“. Jde většinou o bizarní, nezřídka utajované nebo přehlížené objevy, jejichž původ, vznik a význam zůstává vědcům stále ještě záhadný. Kdo ztratil aluminiový opasek v čínském hrobě ze 3. století? Kdo zabil před 4000 lety bizona p
... Číst dále »
Irský básník a dramatik William Butler Yeats (1865-1939) projevoval po celý život veliký a aktivní zájem o okultní pohled na svět. Literární věda se tímto způsobem života slavného autora zabývá jen okrajově, ale ve skutečnosti hrál u něho významnou roli.
Conan Doyle a spiritismus
Anglický spisovatel a lékař sir Arthur Conan Doyle (1859-1930) se proslavil romány o Sherlocku Holmesovi. Hrdina v nich projevuje ostrovtip, když jde o to sestavit skládanku ze zdánlivě náhodných souvislostí, a řeší složité připady.
Sigmund Freud a paranormální jevy
Sigmund Freud (1856-1939), zakladatel psychoanalýzy, se chlubil racionálním přístupem k jevům duševního života. Chtěl rozumovým pochopením vyrvat učení o duši z oblasti mlhavosti a okultismu. Po celý život proto bojoval proti "bahnu okultismu".
Okultismus a nacisté
O údajném zájmu nacionálních socialistů a okultismus se hodně speku
... Číst dále »