Jestliže je Atlantida pouhá smyšlenka, proč se jí už celá staletí stále znovu zabývá tolik lidí? Že by se Platonovi podařilo tak přesně popsat ostrovní říši? Pokud lokalizujeme super civilizaci do středomořského prostoru, přehlížíme Platonovy údaje, podle nichž měla zaniklá civilizace existovat přibližně před 12 000 lety. To v žádném případě není pravda, tvrdí kritikové, neboť v té době neexistovala žádná vyspělá kultura, která znala zpracování kovů, které vládli králové a jejíž lodě ovládaly Atlantský oceán. Věda se ptá, kde tedy zůstaly památky na Atlantidu? Existuje nějaký hmatatelný důkaz existence jedné či více vyspělých kultur před začátkem naší vlastní historicky doložené civilizace? Jsou nějaká písemná svědectví potvrzující Platonovy údaje? Možná že máme zmíněné důkazy už dávno k dispozici. Je třeba říct „možná“, protože to lze přesně ověřit jen velmi problematicky. Nejsme schopni totiž přečíst nalezené písemné znaky z šerého dávnověku. Máme sice překlady, ale ty jsou mnohdy vskutku svévolné. Přesto je u všech objevených reliktů nápadné, že jsou si charakteristikami velmi podobné. Jako by pocházely z jednoho společného dávného zdroje. Zdá se však, že vlastní původ písma je mnohem složitější. Předávaly si snad národy v pradávných dobách svá sdělení formou, která se nepodobala písmu v našem smyslu? Fakt, že jsou různé formy duchovní tvorby, známe u Inků, kteří komunikovali pomocí quipu, uzlového písma, a početních tabulek. Uzlové písmo využívalo řadu různě tlustých šňůrek, na něž se zaznamenávala čísla a data. Informace se předávaly pomocí různě uspořádaných uzlíků. Tento neobyčejný druh komunikace se dosud nepodařilo rozluštit. Zdá se ale, že nejnovější výzkumy napomohou pokusům převádět tyto záznamy do podoby skutečného písma. Mayský systém obrázků, symbolů a písemných znaků se už podařilo do značné míry rozluštit. Záznamy mateřské středoamerické kultury Olméků, jakož i možných „vynálezců písma“ na americkém kontinentě Zapotéků naopak nadále odolávají. Když se zeptáme, kdo, kdy a kde vynalezl písemné znaky, v učebnicích se hned dozvíme odpověď — Sumerové, kolem roku 3500 př. n. l., v Mezopotámii. Je to ale pravda? Mezitím se objevily oprávněné pochyby o tom, že Sumerové byli vskutku první, kdo vynalezl písmo. Nové nálezy totiž relativizují jejich prvenství. V královské hrobce u Abydu ležícího čtyři sta kilometrů jižně od Káhiry bylo objeveno několik tabulek s jednoduchými nápisy. Protože se v hrobě nacházejí ostatky faraóna Štíra I., lze podle známého královského seznamu datovat tabulky zhruba do doby kolem 3300 př. n. l. Mělo by tak jít o nejstarší rozluštitelné texty. Podle dosavadního vědeckého pojetí vznikly první čitelné symboly nejprve jako klínové písmo u Sumerů v dnešním Iráku kolem roku 3000 př. n. l. Přesná datace je ovšem předmětem sporů. Přinejmenším to vypadá, že Egypťané byli rychlejší. Na egyptských hliněných tabulkách jsou náčrtky zvířat a rostlin. Každý symbol značí jednu slabiku jako v obrázkové hádance a jde o seznam odvodů faraónovi v podobě látek a olejů. Jenže původ písemných znaků sahá mnohem hlouběji do historie. Mentální schopnost vyjadřovat se písmem existovala už před více než 50 000 lety. Je jen otázka, odkud a proč přišel podnět k psaní. V následujícím textu vám nabízím přehled „nečitelných“ písem ve světě, která stále ještě čekají, až budou rozluštěna. Dokud nebudeme mít k dispozici vědecky podložené překlady, můžeme se pouze dohadovat o jejich obsahu. Mnohé nálezy ale ukazují, že existovaly transkontinentální kulturní vazby a že si lze písmo vykládat jako pozůstalost neznámých vyspělých kultur. Že by památky na Atlantidu?
